Hraboš sněžný

Vzhled

Hraboš sněžný (slovensky hraboš snežný, vědeckým názvem Chionomys nivalis) je jedním z největších hrabošů. Délka těla dosahuje 11-14 cm, k čemuž je třeba připočítat ještě 5-7 cm dlouhý ocas. Typické jsou pro něho nápadně dlouhé hmatové chlupy ("vousy") kolem čenichu, nejdůležitějším poznávacím znakem je však zbarvení. Spodina těla je světlá až bílá (podobně jako u většiny hrabošů), zvláštností tohoto druhu je ale šedomodrý odstín srsti na hřbetu.

Hlavně tím se liší od šedohnědého až narezavělého hrabošíka tatranského (Microtus tatricus). S ním jedině bychom si ho mohli na tatranské túře splést, ačkoli tento bratránek je o něco menší a vyznává jiné prostředí i způsob života.

Způsob života

Oba uvedené druhy hlodavců jsou vázány na horské polohy. Hraboš sněžný vyhledává především biotopy s nízkými travnatými porosty a balvanitými sutěmi, v jejichž labyrintech si staví hnízda z trávy. Protože musí v drsných podmínkách během krátkého léta nasbírat co nejvíce potravy (tráva, semena, plody borůvek, brusinek či jeřabin, vzácně i hmyz), je čilý během dne i v noci.

Naproti tomu hrabošík tatranský dává přednost poněkud níže položeným vlhkým místům s bujnou bylinnou vegetací a vysokou vrstvou humusu (ať už v lesích, kosodřevině či na alpínských loukách). Přes léto je aktivní hlavně v noci, ale za potravou (čistě vegetariánskou) se dokáže se prohrabávat i v zimě pod sněhovou pokrývkou. V závislosti na podmínkách se oba druhy hrabošů rozmnožují jednou až dvakrát ročně.

Rozšíření

Zmíněné druhy jsou poměrně vzácnými obyvateli slovenských hor, v  nichž přežili od posledního zalednění. Jedná se tedy o glaciální relikty a současně o endemické druhy, omezené na dosti malou geografickou oblast. Hraboš sněžný žije pouze v Tatrách a Nízkých Tatrách, zpravidla nad hranicí lesa, od 1100 m n.m. až po nejvyšší vrcholy (2600 m). Jeho menší příbuzný osidluje navíc Oravské Beskydy, Velkou a Malou Fatru, Chočcké vrchy, Kremnické vrchy a Muráňskou planinu, kde obývá polohy v nadmořských výškách 650-2340 m.

• Hrabošík tatranský (Microtus tatricus) žije na otevřených místech alpinského a subalpinského stupně. Na Slovensku se vyskytuje ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Je aktivní hlavně v noci. Chodby vyrývá pod povrchem a i v zimě svůj labyrint udržuje neustále průchodný. Existence hrabošíka tatranského je vázaná na horské ekosystémy, které zvlášť citlivě reagují na rušivé vlivy člověka.