Vápencová dolina Kościeliska
13.8.
2007
Právem je asi nejhezčí dolinou v Polsku.
Termín "Polské Tatry" pro většinu našich turistů znamená Orla Perć. Tato obdivuhodná cesta je dílem člověka, my se tentokrát podíváme jen na dílo přírody. To, co dělá polskou část Tater opravdu výjimečnou, je zcela jistě vápenec.
A jedním z míst, kde je tento materiál použit v celé své kráse, je Dolina Kościeliska.
Žula versus vápenec
Charakter údolí se zcela odlišuje od jižních slovenských dolin. Dolina Kościeliska začíná pod západotatranským hřebenem a je ohraničená velikány v pořadí Ornak (1853,6 m), Błyszcz (Blyšť 2154,7 m), Kamienista (Veľká Kamenistá 2127,4 m), Smreczyński Wierch (Smrečiny 2068,2 m) a Tomanovy Wierch (Poľská Tomanová 1977,3 m).
Žulová koruna doliny ostře spadá do hlubokých sedel - Iwaniacka Przełęcz (1459,2 m) a Tomanovské sedlo (1685,9 m). Od těchto míst hřebeny lemující dolinu tvoří vápenec. A jako by dostaly nový dech, stoupají znovu do výšin. Z Tomanovského sedla na Ciemniak (Temniak 2096,3) a z Iwaniacké Przełęczi na překrásný Kominiarski Wierch (1829,2 m).
Tuto krásnou horskou scenerii doliny je možno pozorovat z několika polan, které dno doliny lemují až do ústí u osady Kiry. Krásný výhled nabízí i návštěva Smreczyńskiego Stawu (1226 m), pleso leží jen 30 min. od turistické chaty Ornak v horní části doliny.
Do jeskyní
Vápenec umožnil vzniknout krasovým útvarům. Některé vytvořili skalní úžiny tzv. brány - Kraszewskiego bramu Bramu Raptawickou a Bramu Kantaka, které pomyslně propouští návštěvníka do další části doliny. Nechybí ani několik jeskyní.
K některým se dá dostat po jednosměrné turistické cestě (Mylna, Raptawicka). Můžete si je sami prohlédnout, ale je třeba mít vlastní svítilnu (čelovku) a vyžadují více fyzické námahy a dobré orientace. Méně odvážní mohou navštívit osvětlenou jeskyni Mroźna (přístupná s průvodcem, vstupné 3 zł v roce 2007).
Wąwóz Kraków a ledová vyvěračka
Zdroj:
časopis Tatry - Slovensko-Polské vydání 2007 - článek Koščeliská dolina - Zbigniew Ładygin
časopis Tatry 4/2007 - článek V Koščeliskej dolině - Ing. Vladimír Miartuš
Tatry - staré pohľadnice rozprávajú - Ján Gašpar, Nákladateľstvo Region Poprad s.r.o. 2002
Slovensko-Poľské Tatry, Daniel Kollár, Ján Lacika, Roman Malarz, vydavateľstvo Dajama 1998
Odbočka do úzkého kaňonu Wąwóz Kraków s kolmými vápencovými stěnami má své pojmenování podle srovnání s Krakovskými budovami a věžemi. Nám to tu může připomínat spíše Slovenský Ráj. I zde si můžeme prohlédnout jeskyni Smocza Jama, jako ve městě Krakowě.
Ani při obyčejném průchodu dolinou však nepřijdeme o jednu z největších krasových zajímavostí. Přímo u turistického chodníku je Lodowe Źródło. Krasová vyvěračka chrlí cca 500 litů vody za sekundu s konstantní teplotou 4,5°C. Výzkum prokázal, že tudy projde voda z masívu Červených vrchů.
Hornictví
V minulosti v dolině bylo několik štol, kde se těžilo stříbro, měď, antimon a nakonec železná ruda. Ve štole Maturka v Stołach byl i téměř čistý hematit (70% železa). Těžba však byla složitá s ohledem na špatné klimatické podmínky, skončila v roce 1876.
Na polaně Stare Kościelisko stávala hornická osada, kde byl mlýn na mletí rudy, pec, pila, chaty, lesovna a kostelík. A právě po tom kostelíku má dolina své jméno. Po staveních už nelze nalézt žádné stopy, jen staré lípy prozrazují bývalou usedlost. Hornictví připomíná již jen "Zbojnická kaplička" se symbolem dvou zkřížených kladiv.
Zbojníci jsou s dolinou spojeni díky kupecké cestě do Tomanovského sedla (Tomanową Przełęcz) na Slovensko. Jejich činnost zůstala už jen v názvosloví (Zbójnickie Okna, Zbójnicka Turnia, Zbójnicki Stół).
Turistická chata Ornak
Horníky v dolině vystřídali turisté, první značenou stezku v Západních Tatrách přivedl na Halu Stoly Mieczysław Karłowicz (1892). Po vypálení chaty na polaně Pyszniańskiej nacisty byla v roce 1948 v horní části doliny na Małej Polane Ornaczańskej (1100 m) postavená turistická chata.
Chatu Ornak navrhla Anna Górska v novozakopanském tradičním stylu. Od roku 1973 chata nese jméno profesora Walery Goetela, světoznámého geologa, výborného horolezce a dlouholetého předsedy Polskiego Towarzystwa Tatrzańskiego (PTTK). Chata má celoroční provoz a nabízí kromě občerstvení 80 lůžek.
