Blokáda v Tiché a Kôprové dolině

Blokáda traktorů

Více než před týdnem (přesně 11. dubna) začali zaměstnanci Štátných lesov TANAPu v  národních přírodních rezervacích Tichá a Kôprová dolina, považovaných za nejcennější přírodní území v Tatranském národném parku, těžit kalamitní dřevo z ploch, které dosud byly ponechány na samovolný vývoj. Podle všeho se zdá, že jim k tomu scházejí potřebná povolení a  také posouzení vlivů na životní prostředí, vyžadované mimo jiné zákony na ochranu životního prostředí, které vyplývající ze směrnic Evropských společenství.

Zástupci Lesoochranářského sdružení VLK ještě v den zahájení těžby podali podnět Slovenské inspekci životného prostredia a  také trestní oznámení na Policii SR a požádali obě instituce o zastavení podle nich nezákonné těžby. Týden poté, od časného rána 18.4.2007, blokovalo několik desítek aktivistů práci dřevařů v Tiché a Kôprové dolině. Účastníci blokády utvořili "živý řetěz", aby se lesnické mechanismy (harvestory a traktory) nedostali na místo kalamity.

Argumenty pro těžbu a pro blokádu

Štátne lesy TANAPu argumentují, že povolení a posouzení vlivů nepotřebují, a odvolávají se na studii zpracovanou zástupci (ŠOP SR) a Národního lesnického centra. Tato studie tvrdí, že těžba "nespôsobí podstatné zmeny v biologickej rozmanitosti, štruktúre a vo funkcii ekosystémov". Zpracovatelé studie jsou však výhradně odborníci na lesní hospodářství, v autorském kolektivu vůbec nebyli zastoupeni odborníci z oblastí ekologie populací, společenstev a ekosystémů, vegetačních věd, zoologie, biogeografie či posuzování vlivů na životní prostředí (tzv. EIA). Takové složení zpracovatelského týmu je v ostrém protikladu s faktem, že území leží v  národním parku, národní přírodní rezervaci a především v území evropského významu a chráněném ptačím území, které jsou součástí celoevropské soustavy Natura 2000.

Právě tento fakt si vynucuje posouzení vlivu na životní prostředí podle příslušných evropských směrnic, které jsou přejaty ve slovenském i českém právním řádu. Štátne lesy vedle posouzení vlivů dále nemají výjimky pro zásah do biotopů a rušení zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, kterých se na plochách nezpracované kalamity vyskytuje prokazatelně až několik desítek (od bezobratlých přes ptáky, obojživelníky, drobné savce až po velké šelmy). A navíc začala těžba dřeva v hnízdní sezóně ptáků, což výrazně zvyšuje závažnost jejich rušení.

Národní park, nebo hospodářský les?

Uvedená studie údajně umožňující těžbu v podstatě vychází ze  stejných předpokladů, jako by se zásahy měly odehrávat v čistě hospodářském lese. Odborná i právní opodstatněnost studie již byla zpochybněná v celé řadě posudků a studií renomovaných slovenských i  zahraničních vědců a nezávislých institucí, včetně odborníků z NP Šumava a NP Bayerischer Wald. Jednou z hlavních slabin studie je nezohlednění diferencovaného přístupu zpracování kalamity, na nichž se v  souvislosti s urychlením následků kalamity z roku 2004 domluvili zástupci ŠL TANAP a Správy TANAP.

Kalamitní plochy v Tiché a Kôprové dolině představovaly pouhých 7% z  ploch celkových polomů v Tatrách a oproti zbývajícím 93% měly zůstat bez jakýchkoliv zásahů, aby v nich byl umožněn přirozený vývoj ekosystémů. Těžbu, přibližování a odvoz kalamitního dřeva z obou dolin v celkovém rozsahu 230 ha je třeba uvažovat s ohledem na rozsah dodnes zpracovaných ploch v méně cenných částech parku, který představuje něco kolem 3500 ha.
Kromě toho je značně sporná a účelová argumentace, že se vytěžením suchého dřeva 3 roky po kalamitě má významně snížit početnost podkorního hmyzu.

K tomu však může dojít již jen v minimální míře, neboť padlé kmeny již kůrovec v drtivé většině opustil v přechozích sezónách, protože se živí lýkem živých stromů. Proklamovaný efekt těžby by tedy byl minimální a naopak by došlo ke zničení populací populací přirozených nepřátel lýkožroutů, kteří se vyvíjejí v mrtvém dřevě, ale s několikaletým zpožděním po kalamitě. Ani kvalita eventuelně získaného dřeva není nijak vysoká, takže náklady na zpracování kalamity převáží nad ekonomickým přínosem. Skoro to vypadá, že lesníci spíše chtějí "uklidit" důkazy o tom, že si les v národním parku může pomoci i  bez nich.

Přestupek versus trestný čin

Představitelé ŠL TANAP zavolali na protestující policii a chystají sa na ně podat trestní oznámení a vymáhat na nich škody. S lesníky a  policisty však aktivisté ve středu ráno diskutovali několik hodin. Policisté je několikrát neúspěšně vyzvali, aby opustili dolinu, protože se dopouštějí přestupku a pohrozili jim pětitisícovými pokutami. Aktivisté však přesto na lokalitě setrvali a naopak vyzývali policisty, aby rovněž ve jménu zákona zákona zabránili porušovaní zákonů ze strany lesníků a zastavili těžbu.

Mají totiž podezření, že ničením biotopů a  rušením živočichů dochází k trestnému činu. „Máme právo a povinnosť zabrániť poškodzovaniu životného prostredia primeranými prostriedkami. Priestupok považujeme pri porušovaní zákonov za primeraný prostriedok,“ řekl policii Erik Baláž ze sdružení VLK. Lesoochranářům se ve středu a  ve čtvrtek podařilo lesní práce na čas zablokovat.

Aktuálně:

Dnes odpoledne (pátek 20.4.) zasáhli proti účastníkům blokády ozbrojení policisté. I přes vysvětlování, že ochranáři podali trestní oznámení na generální prokuraturu, však policisté odmítli vykonat obhlídku místa činu údajného porušování ochrany rostlin a živočichů. Ochranáři jsou rozhodnutí bránit těžbě až do rozhodnutí soudu nebo inspekce životního prostředí.