Devětsil bílý

Tak nás v dolině vždy vítá devětsil bílý (Petasites albus). Ale víte, jaké vlastně k jeho "lopuchovým" listům patří květy?

Popis

Devětsilů se na českých a slovenských horách vyskytují tři příbuzné druhy. Všechny vykvétají brzy - hned s příchodem jarních oblev. V případě devětsilu bílého se často květenství (bílé úbory), ještě jakoby zabalené v bledozelených zákrovních listenech, musí protlačit zbytky tajícího sněhu. Šupinaté květonosné lodyhy jsou nejprve 10-20 cm vysoké, ale jak odkvétají, prodlužují se postupně až na 40-60 cm.

Současně také vyrůstají z podzemního oddenku listy, s oblými a v průřezu plnými řapíky; čepele jsou v obrysu okrouhlé, měkké a  běžně dorostou až do průměru půl metru. Devětsil lékařský (Petasites hybridus) má řapíky listů duté a rýhované, květy růžovofialové a  zákrovy fialové. A do třetice, devětsil Kablíkové (Petasites kablikianus), se pozná podle tužších, kožovitých, v obrysu téměř trojúhelníkovitých listů, jejichž řapíky mají na líci 2 ostré hrany.

Stanoviště a rozšíření

Zatímco na geologické podloží nemají devětsily zvláštní nároky, jedním ze základních faktorů, které jejich výskyt podmiňují, je vysoká vlhkost. Najdeme je proto ve vlhkých lesích, na prameništích a  hlavně podél horských potoků. Vedle Tater roste devětsil bílý běžně ve všech horských a podhorských oblastech Česka i  Slovenska.

Nejčastěji se porosty devětsilu vyskytují od submontánního po subalpinský stupeň, zejména devětsil lékařský však druhotně sestupuje i  do nižších poloh. Ve vlhkých příkopech cest se devětsil může potkávat také s podbělem obecným (Tussilago farfara), který se mu po odkvětu někdy může podobat - má podobné (i když menší a na rubu hustě plstnaté) listy. Podběl však najdeme spíše na narušených stanovištích, zatímco devětsilové potoční lemy jsou typickou vegetací zachovalých horských pramenišť a dolin.

• Droga z oddenků devětsilu se dříve používala také v lidovém léčitelství, které rostlině přisuzovalo léčivé účinky při devatero nemocech (odtud český i slovenský název).
• Dnes se jako léčivo prakticky nepoužívá.
• Zásobní látky z oddenku devětsilu však využívá jiná rostlina - záraza devětsilová (Orobanche flava). Možná už jste už sami někdy zpozorovali její jakoby uschlé květy, které se v létě objevují mezi mohutnými listy devětsilu. Všechny zárazy totiž patří mezi parazitické rostliny, které odebírají potřebné organické látky z těl jiných rostlin, a proto nepotřebují vlastní zelené listové barvivo. Výjimkou není ani záraza devětsilová (podle jejího zbarvení se jí dříve říkalo také záraza rusá, slovensky záraza červenožltá), která vypadá jako uschlá i v době plného květu.