Gerlach a zákony aneb kdo co smí

Co říkají zákony

V Tatranském národním parku platí podle zákona o ochraně přírody a podle navazujících závazných norem (Návštěvní poriadok - NP) obecný zákaz vstupu osob mimo značené chodníky. Jedna z výjimek z těchto pravidel se vztahuje na tzv. osoby oprávněné podle zvláštních předpisů.

Takovým právním předpisem, který někomu mj. umožňuje výstupy na Gerlachovský štít a další vrcholy, kupodivu není norma přímo se týkající ochrany přírody, ale v NP je uveden odkaz na zákon č. 288/1997 Zb., týkající se živnostenského podnikání a tělesné kultury. Právě zde je definována odborná způsobilost takových oprávněných osob.

Kdo smí a kdo nesmí

Výklad tohoto právního propletence nám poskytl Ing. Juraj Švajda ze Správy TANAPu. Podle něho eviduje jedna ze sekcí slovenského Ministerstva školství veškerá vzdělávací zařízení, která mohou pro účely dosažení zmíněné způsobilosti školit uchazeče.

%%full%%

V oblasti horolezectví je takových zařízení 6 (jedním z nich je např. JAMES), v oblasti horský průvodce, vůdce a horská záchrana jsou takové subjekty pouze 2 (Školící středisko Horské záchranné služby a Národní asociace horských vůdců SR). V oblasti turistiky fungují 3 školící subjekty, mezi nimi figurují i KST a SVTS. To se tedy týká oprávnění vodit do hor "obyčejné" lidi.

Trochu jiná pravidla má výcvik adeptů horolezectví, který je upraven v příloze č. 8.B návštěvního řádu TANAPu. Výcvik lezců-začátečníků umožňuje brát s sebou do neznačeného terénu své "žáky" také instruktorům horolezectví. Takovým instruktorem je osoba, která je členem UIAA a jejíž odbornou úroveň a  vzdělání garantuje metodika národního horolezeckého svazu. Přitom se však na všechny horolezce vztahují i závazné Podmínky pro vykonávání horolezectví a skialpinismu, které jsou rovněž součástí přílohy č. 8 návštěvního řádu. Mimo jiné to znamená omezené využívání cest stupně obtížnosti 2 a lehčí (výhradně k nástupu na túru či sestupu z ní).

Kdo dává pokuty

Nedodržování výše uvedených zásad pohybu v národním parku, tedy porušování zákona o ochraně přírody, mohou v terénu pokutovat profesionální či dobrovolní členové Stráže přírody, případně i policisté, potkáte-li nějakého. Lesní stráž zase může uložit pokutu za porušování ustanovení zákona o lesích (např. táboření či rozdělávání ohňů v lese apod.). Členové HZS nebo horští vůdci však nemají k pokutování nebo legitimování druhých osob žádné oprávnění, pokud ovšem nejsou současně dobrovolnými členy Stráže přírody.

Strážci jsou při plnění svých úkolů povinni nosit viditelně odznak člena Stráže a na požádání se prokázat služební legitimací. Jak nám připomněl Juraj Švajda, příslušníci Stráže mají na Slovensku již delší čas statut veřejných činitelů a mohou tedy nejen legitimovat, ale také použít donucovacích prostředků.