Gerlachovský štít

Gerlachovský štít

Gerlachovský štít (2654,4 m), nazývaný také Gerlach (polsky zpravidla jen Gerlach), je nejvyšší horou Vysokých Tater, Slovenska a celých Karpat. Hora je pojmenována podle vsi Gerlachov, nad kterou se vypíná a k níž územně patří.

Vrchol hory leží v jihovýchodní rozsoše Zadného Gerlachu, od kterého ho odděluje výrazné Gerlachovské sedlo (Tetmajerovo sedlo). Z vrcholu pokračuje ostrý hřeben na Kotlový štít, kde se rozvětvuje a vytváří známý Gerlachovský kotel.

Provýstup

Stále není zodpovězena otázka, kdo byl na vrcholu první. Je možné, že někteří z lovců kamzíků nebo z botaniků, kteří se pohybovali v Tatrách vystoupili až na vrchol. Prvním člověkem, který měl v roce 1834 stanout na vrcholu, byl spišský Němec Ján Still (* 26.1.1805 ve Staré Lesné – † 23.1.1890 v Nové Lesné). Byl to učitel na katolické škole v Nové Lesné (v jiných pramenech jako Johann Still). Výpravy původně na kamzíky se účastnil i jeho švagr stavitel Gellhof, mlynář z Nové Lesné Martin Urban Spitzkopf a dva další neznámí lovci kamzíků. Ale on sám za svého života tento výstup neuváděl, proto jsou o datu prvovýstupu stále pochybnosti. Ján Still působil dále jako vůdce, vodil zejména na Gerlach (přes 80 výstupů) a dovedl sem také prvního turistu (1872). Podílel se i na nové cestě k vrcholu Velickou próbou. Z dalších jeho prvovýstupů je známá cesta na Prostredný hrot (1876).

%%full%%

Podle Stillových slov a potvrzení občanů z Lesné, patří na první místo vůdce Martin Urban, který vyvedl v 60. letech 19. století na vrchol turistu neznámého jména. Martin Urban zemřel ale dříve, než se o jeho výstup zajímali kronikáři. V roce 1855 vystoupili až na vrchol z Gerlachovského kotle botanici Zygmunt Bośniacki a Wojciech Grzegorzek, pravděpodobně s horskými vůdci ze Zakopaného. Prokazatelní na vrchole jsou i rakouští mapovači z roku 1868, kteří tu zanechali i vzkaz v láhvi. Další slovenský prvovýstup na vrchol připravili Batizovskou próbou v roce 1875 horští vůdci ze Štôly Ján Ruman Driečny ml. a Ján Pasterňák. První zimní výstup uskutečnili 15. ledna 1905 Janusz Chmielowski, Karol Jordán a Klimek Bachleda.

Výstupové cesty

Gerlachovský štít je pro svoji výšku, dostupnost a divokou krásnou horskou scenérii jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů, ač není přístupný turisticky. Výstup na vrchol je umožněn jen v doprovodu horského vůdce nebo horolezeckou cestou. Nejznámější a nejsnazší cesta na vrchol vede Velickou próbou a v sestupu potom Batizovskou próbou ze stejnojmenných dolin (Velická dolina, Batizovská dolina). Výstup na vrchol štítu bezesporu patří k fyzicky i technicky velmi obtížným túrám (dlouhá trasa, nesnadná orientace, velká expozice). Populární je i cesta přes Tetmajerovo sedlo, Gypsyho ferrata Vlada Tatarky, cesta Krčmárovým žlabem nebo už velmi obtížná hřebenová Martinka od Litvorového štítu.

• Měření výšek tatranských štítů probíhalo od roku 1763, kdy bylo nařízeno tzv. josefínské mapování, tedy kartografické zpracování celé rakouské monarchie. Po tomto měření se dlouho uváděl jako nejvyšší Kriváň, ke stejnému závěru dospěl i Ján Fichtel (1788). Robert Townson považoval za nejvyšší Lomnický štít, výšku správně neodhadl ani botanik Göran Wahlenberg.
• V letech 1837 a 1838 prováděl měření tatranských štítů lesník Ľudovít Greiner a až on správně zjistil, že nejvyšším štítem Tater je Gerlachovský štít. Veřejnost však Greinerovo doslova objevné měření publikované v roce 1839 v budapešťském časopise Gemeinnützige Blätter zur Belehrung und Unterhalt pod názvem Die Gerlsdorfer Spitze als die höchste Gebirgschöhe der Karpathen (Gerlachovský štít jako nejvyšší vrchol Karpat) přijala až v 70. letech 19. století. Výsledek byl totiž proti všem tradicím.
• Jaké hodnoty vlastně naměřil Ľudovít Greiner?
  1. Gerlachovský štít — 8354 rakouských (vídeňských) stop (2641 m)
  2. Lomnický štít — 8304 rakouských stop (2625 m)
  3. Pyšný štít — 8275 rakouských stop (2616 m)
  4. Ľadový štít — 8209 rakouských stop (2595 m)
  ...Kriváň — 7872 rakouských stop (2488 m).
  (1 rakouská stopa (vídeňská) = 0,316 metrů)

Jak se vyvíjel název

• do r. 1896: Gerlach (slovensky, polsky), Gierlach (polsky), Gerlsdorfer Spitze, Gerlachspitze (německy), Gerlachfalvi csúcs (maďarsky, oficiálně)
• 1896–1919: Franz-Joseph-Spitze (něm.), Ferenc József csúcs (maď.), Štít Františka Jozefa (slov.), Štít Františka Josefa (česky), Szczyt Franciszka Józefa (pol.)
• 1919–1923: Gerlach, Gerlachovka (slov.)
• 1923–1932: Štít Legionárov (slov.), Štít legionářů (česky), Legionáriusok csúcsa (maď.), Szczyt Legionistów (pol.)
• 1932–1939: Gerlach, Gerlachovka (slov.), Szczyt Polski (pol.)
• 1939–1945: Slovenský štít (slov.), Slowakische Spitze (něm.), Szlovák csúcs (maď.), Słowacki Szczyt (pol.)
• 1945–1949: Gerlach, Gerlachovka (slov.)
• 1949–1959: Stalinov štít (slov.), Stalinův štít (česky), Szczyt Stalina (pol.)
• od r. 1959: Gerlachovský štít (slov., česky), Gerlsdorfer Spitze anebo Gerlachspitze (něm.), Gerlach nebo Gierlach (pol.), Gerlachfalvi csúcs (maď.)