Hořec tečkovaný
25.7.
2002
Horec bodkovaný
Název této typicky horské rostliny spojuje dvě charakteristické vlastnosti - chuť a vzhled. Co se týká vzhledu, zcela spolehlivým znakem pro odlišení od jiných hořců jsou špinavě žluté koruny květů, hustě poseté drobnými tmavofialovými tečkami.
Hořec tečkovaný
Lodyhy hořce (Gentiana punctata L.) jsou duté, což můžeme na túrách pozorovat poměrně často, jestliže jsou květy spaseny (například kamzíky).
Výskyt této rostliny je na Slovensku vázán na montánní až alpinský stupeň (např. Babia hora, obě Fatry, Tatry včetně Západních a Nízkých), na území ČR roste výhradně v subalpinském stupni Jeseníků. Tudy prochází severní hranice areálu druhu.
V alpských zemích roste příbuzný hořec žlutý (Gentiana lutea), který je někdy vysazován i u nás, avšak splést si jej nemůžeme - jeho jasně žluté květy nikdy nejsou tečkované. Oddenků se používá pro stejné účely jako u hořce tečkovaného.
Využití
Hořká chuť rostliny a zejména jejího "kořene" (z botanického hlediska se jedná o oddenek) je známá už odedávna a stejně dlouho je i využívána k přípravě mnoha bylinných likérů. Na Slovensku jsou nejznámější "Karpatská horká" a "Demänovka", u nás "Praděd". Pro vysoký obsah glykosidických látek je hořec používán také jako léčivka. Proto byly jeho populace, předtím než se stal chráněným druhem, ohroženy nadměrným sběrem.
%%full%%
Zajímavosti
Na Slovensku je řazen k druhům potenciálně zranitelným (NT), je chráněn zákonem.
- Květy hořce tečkovaného se rozevírají jen za plného slunce, i pak jsou však jejich cípy vztyčené nahoru, takže se zdá, jako by nebyly ještě plně rozkvetlé. Za deště je květ uzavřen zcela. Kvete v červenci.
