Horské názvosloví

Uvádíme zde jen základní terminologii a přehled názvů horských terénních útvarů vyskytujících se nejčastěji v turistických a horolezeckých průvodcích.

Rozsocha je pobočný hřeben odbočující z hlavního hřebene v tzv. uzlovém bodě. Z hřebene směrem do doliny vybíhá množství malých hřebínků - žebra, dále ostruhy, pilíře (ostrá žebra), a tím vytvářejí kotliny. Mezi průběhem hřebene a dolinou je úbočí, svah (zatravněné, s kosodřevinou, mírnější) nebo stěna (strmější, skalnatá).

Útvary reliéfu

Vrcholy
- hora, vrch, štít
- věž, roh, zub, hrot, jehla (užší a strmější)
- žandarm (věžička), kopa (oblá)
Prohlubeniny mezi vrcholy
- sedlo (výrazné)
- štrbina (úzké)
- priehyba (nevýrazné mělké)
Jiné útvary v hřebeni
- kůň (ostří hřebene)
- výšvih (přerušení plynulého spádu hřebene srázem)

Členitost skály (stěny)

Svislé nebo šikmé útvary
- žleb, žlab, rokle, žlábek, komín, spára, puklina, trhlina = vyhloubeniny (negativní tvar)
- hrana = výstupek nad okolí (pozitivní tvar)
Útvary převážně horizontálního průběhu
- plotna (hladká, málo členitá nebo nečlenitá plochá skála různého sklonu)
- lišta, římsa, lávka, pás, rampa, galerie
- převis, střecha, terasa, balkon, kazatelna