Jak dál s návštěvním řádem?

Nebudou to zase jen další zákazy a pravidla, která nikdo nebude brát vážně? Tento příspěvek by chtěl upozornit na některá možná pozitiva, kterých bychom se mohli dočkat. Už letos se totiž daly pozorovat určité náznaky změny přístupu k "Návštevnému poriadku".

Současná situace

Dosud platný návštěvní řád trpí různými nedostatky - především obtížností kontroly jeho dodržování. Na Slovensku, podobně jako u nás, se obcházení a překračování různých nařízení stalo za totalitního režimu běžnou praxí, zatímco např. v alpských zemích se tradičně víc dbá na důslednější dodržování zákonů a pravidel.

Současný stav je proto takový, že v Tatrách platí dost přísný návštěvní řád, který však na svou přísnost doplácí všestranným porušováním. Ze strany turistů, horolezců, skialpinistů jde především o vstup mimo vyhrazené cesty. Mezi ty, kteří ignorují předpisy, však např. patří i někteří horští vůdci.

Správa TANAPu dlouho neměla možnosti (a možná ani valný zájem) nařízení "Řádu" důsledně vymáhat, vědoma si toho, že doslovné uplatňování všech zákazů by turistický ruch v Tatrách silně poškodilo. Zdá se však, že by se tato situace mohla v budoucnu změnit.

Změny

Jedním z kroků, který předznamenal snahu upravit pravidla pohybu v TANAPu, bylo loni na podzim odsouhlasení zvýšení počtu profesionálních strážců přírody. Správa TANAPu, jakožto garant ochranářských cílů, dosud navýšila počet strážců z jednoho jediného na devět, a do roku 2005 má zaměstnávat až 23 strážců. Tento stav už dává reálnou šanci opravdu vymáhat dodržování návštěvního řádu.

Možná si mnozí řeknou, že to je jen další nesmyslné (a drahé) represivní opatření, ale nemusí tomu tak být, pokud se s uvedeným potenciálem rozumně naloží. Náplní činnosti strážce by totiž mělo být především preventivní a výchovné působení na návštěvníky parku. Podle mého názoru tento přístup představuje jedinou, i když stále ještě dlouhou a složitou cestu, jak situaci v TANAPu opravdu zlepšit.

Represivní působení (pokuty) by mělo být jen pomocným nástrojem, jak udržet turistický ruch v  rozumných mezích.

Co dělají strážci

Terénní činnost strážců už letos přinesla určité výsledky, zejména v oblasti komunikace mezi ochranáři a návštěvníky. "Strážcovia chodia do vysokohorského terénu pravidelne. V čase sezónnych uzáverov stretávali ľudí v prostredí, ktoré bolo uzavreté. Oslovovali ich a  zároveň im rozdali dotazníky. Získali sme z toho pozoruhodné, miestami aj rozporuplné poznatky," uvedl Juraj Švajda ze Správy TANAPu v  Tatranském denníku (15.8.2003).

Otázky byly zaměřené na znalost návštěvního řádu. Výsledky zmíněné dotazníkové ankety ukázaly, že nejméně 44 procent dotázaných vědělo, že se pohybují v "zakázaném" území. Jejich náměty v dotaznících by měly pomoci při vylepšení návštěvního řádu. Je jasné, že všem se nedá zavděčit, ale rozumné názory nemůžou být úplně přehlíženy. Některé z racionálních návrhů se mají odrazit v návrhu nového návštěvního řádu (rozšíření vyznačených cyklotras, posun sezónních uzávěrů v některých dolinách Západných Tater, přesnější vymezení lokalit pro skialpinismus, změny v denním limitu osob vystupujících na Gerlach apod.).

Mírnější pravidla, tvrdší prosazování

Řekl bych, že právě tudy vede cesta - ústupky tam, kde to přinese nejmenší škodu, ale důslednější kontrola a přísnější postih tam, kde je poškozování přírodního prostředí největší. Jako příklad lze uvést nárazové kontroly zaměřené na nejčastější přestupek vůči návštěvnímu řádu - nocování v národním parku mimo ubytovací zařízení.

"Bivakovanie sa dá pochopiť, ak v prípade núdze musia v teréne prespať horolezci. To, čo sa deje vo vysokohorskom prostredí Tatier však nemá s  klasickým bivakovaním nič spoločné," uvedl strážce Štefan Bačkor pro Tatranský denník (13.8.2003). Podle něj se turisté pouze snaží ušetřit nebo získat dobrodružný zážitek. Nelegální přenocování je však může přijít výrazně dráž než ubytování na chatě. Např. během jediné kontroly v  Západných Tatrách vybrali strážci na pokutách 11 tisíc Sk.

Zákaz táboření platí už od vzniku TANAPu, ale jak připustil J. Švajda, nikdy nebylo jeho dodržování moc kontrolováno a lidé si zvykli to využívat. Teď je třeba znovu přesvědčit návštěvníky, že divoké táboření není správné, a proto je to zakázané a postihované.

Prevence

Při působení v terénu mají strážci šanci udělat pro ochranu přírody mnohem více než vydáním zákazu "od stolu". Strážce má přece možnost lidem vysvětlit, jak dané opatření (sezónní či místní uzávěra) chrání přírodní prostředí, a to za pomoci konkrétních argumentů, ne pouhým odvoláváním se na "řád". Může využít znalosti problematiky jako málokdo jiný. Je chvályhodné, že mnozí ochranáři pouze nevybírají pokuty, ale mají snahu řešit takové situace i domluvou. Do budoucna má takové řešení nezanedbatelný preventivní dopad. Přesvědčí totiž návštěvníky, že pravidla mají skutečně smysl a zároveň je upozorní, že jejich dodržování je kontrolováno. Zvěsti o kontrolách v terénu se docela rychle šíří, což může zvýšit disciplínu turistů či horolezců.

Myslím, že pokud bude praxe ochrany TANAPu pokračovat v  naznačeném trendu, existuje reálná naděje na sblížení pohledů návštěvníků a ochranářů. Spolu s případným zmírněním některých sporných či těžko kontrolovatelných zákazů v novém návštěvním řádu může Správa ukázat, že se snaží skutečně chránit Tatry i pro lidi, a ne je před nimi "zavřít".

Pozn.: Nový návštěvní řád nebyl schválen ještě ani po 7 letech přípravy. V roce 2010 stále platí tento diskutovaný.