Jak přestály kalamitu Nízké Tatry

Podle přehledu, který jsme získali od pracovníků Správy Národného parku Nízke Tatry, bylo k 25.11. 2004 v územní působnosti Správy evidováno téměř 950 000 m³ kalamitního dřeva.

Dobré zprávy

Necelý týden po kalamitě zveřejnila Správa NAPANT předběžnou zprávu o důsledcích větrné smrště na zvláště chráněná území a chráněné druhy v oblasti Nízkých Tater. Podle ní naštěstí nebyly zaznamenány výraznější následky vichřice v územích s 4. a 5. stupněm ochrany (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace a chráněné areály).

V těchto ochranářsky nejcennějších územích byly pozorovány jen ojedinělé vývraty a zlomy. Taková situace nevyžaduje žádné lidské zásahy do vývoje ekosystémů. Podobně příznivá situace je v mnoha dalších částech NAPANTu (území s třetím stupněm ochrany) a ochranného pásma parku (řazeného do druhého stupně ochrany).

Horší zprávy

Několika oblastí však přece jen zasáhlo poškození až zničení lesních porostů. K nejvíce postiženým lokalitám patří lesní celky Pohorelá, Beňuš a Červená Skala v ochranném pásmu NAPANT, kde bylo poškozeno cca 900 ha lesa a odhad objemu kalamity se pohybuje okolo 600 000 m³.

%%full%%

Největší škody přímo v národním parku jsou evidovány v  lokalitách Bystrá dolina (až po dolinu Trangoška na jižním úpatí Ďumbieru), Čertovica, Bacúšska a Malužinská dolina, dále Lenivá, Kumštová a Mlynná dolina, rozsáhlejší polomy jsou i na jižních svazích Králičky a v dolinách Veľká Trojica a Štiavnička. Rozsah poškozených porostů na území vlastního NP se odhaduje na 300 000 m³.

Význam poškození

Poškozené lesy v Národním parku Nízké Tatry mají značnou ochranářskou hodnotu. Jedná se totiž často o původní porosty, patřící k  připravované jádrové zóně NAPANT. Navíc představují tyto horské lesy biotopy evropského významu, jejichž ochranu má zajistit celoevropská síť chráněných území Natura 2000. Naštěstí nedošlo k poškození biotopů jako celku, lesy jsou nadále schopné obnovit svou přirozenou strukturu a  zachovat si schopnost samostatného vývoje.

Zvláštní opatření si však zřejmě vyžádá postup v lesích s  nepřirozenou převahou smrku, kde by hrozí ohrožení okolních lesních celků šířením podkorního hmyzu. V takových případech Správa NAPANT požaduje zabezpečení šetrného postupu při odstraňování stromů, ochranu zachovalých mladin a ponechání některých pahýlů či částí kmenů, které představují životní podmínky pro řadu druhů organismů.

Dopady kalamity na rostliny a živočichy

Biotopy významných druhů rostlin podle uvedené zprávy s velkou pravděpodobností poškozeny nebyly. Došlo však k lokálnímu poškození biotopů některých druhů živočichů, zejména zničení části hnízdišť ptáků. Může tak např. dojít ke snížení stavu tetřeva hlušce, částečně narušené je i prostředí, v němž hnízdí např. jeřábek obecný, datlík tříprstý, čáp černý či kulíšek nejmenší. Případy přímého úhynu zvířat při kalamitě jsou podle zkušeností pracovníků NAPANTu ojedinělé.

Významným zdrojem stresu pro živočichy může ale být pozdější vyrušování v souvislosti s odstraňováním následků kalamity (odvoz a zpracování kalamitního dřeva, umělé zalesňování apod.). Správa NAPANTu proto chce v  postižených oblastech vytipovat alespoň některé lokality, které mohou zůstat bez zásahu, aby se předešlo zbytečným úhynům fauny.