Jak se chladí zvířata v parku

Extrémní horko sužuje i zvěř

Když v srpnu překročily teploty v horách i 30 °C, pak bylo jasné lesníkům i ochranářům, že jediný stín najdou zvířata v lesích. I v lýkožroutem poničeném ekosystému se najdou místa, která dají zvěři tolik potřebný stín.

Hledá se stín

“Počas extrémnych horúčav, aké sú aj v týchto dňoch, zver inštinktívne vyhľadáva tienisté miesta. V pásme lesa poskytujú tieň stromy či vývraty, vo vyšších polohách kamzíkom poslúžia skalné previsy alebo miesta s celodenným tieňom. Zver s obľubou navštevuje miesta, kde sa môže ochladiť aj napiť dostatku vody. Takéto miesta voláme kalužiská. Zver sa takto prirodzene zbaví aj rôznych parazitov a dotieravého hmyzu, ktorý ju v týchto dňoch sužuje počas celého dňa. Za kalužiskami je ochotná prejsť aj väčšie vzdialenosti, pretože počas takýchto horúčav mnohé vyschnú. Výnimkou nie sú ani medvede, ktoré sa takisto s obľubou osviežia vo vode,“ komentuje situaci v Tatranském národním parku Jozef Hybler, zoolog ze Štátnych lesov TANAPu.

Zvířata se učí od matek

Lesní zvěř reaguje na extrémní teplo úpravou biorytmu. Posouvá začátek pastvy na pozdější hodinu, aby se zbytečně nevystavovala vysokým teplotám na slunci. Musí také přijímat dostatek vody. Zvířata dokonale znají prostředí, ve kterém žijí a i během největšího sucha dokážou najít a zužitkovat každou kaluž nebo drobnou bystřinku. „Takéto cenné informácie si generačne odovzdávajú pri výchove mláďat. U čriedového typu zvierat, napr. vodiaca kamzica alebo jelenica, vyberá vhodné miesto na napojenie, ktoré ju ani v minulosti nikdy nesklamalo. Pre nás je to možno zdanlivo nepodstatné, ale pre zvieratá je to často otázka života a smrti. Bez akejkoľvek vody by kamzík či jeleň prežil len niekoľko dní,“ vysvětluje úlohu vedoucí samice Jozef Hybler. Tatranští medvědi přicházejí k vodě i za jiným účelem než jen kvůli tomu, aby uhasili žízeň. „V týchto horúcich dňoch sa často kúpu a kalužia sa,“ dodává zajímavost ze života medvědů Jozef Hybler.

Zdroj:

Tisková zpráva ŠL TANAPu