Ještě jednou vítr

Vítr byl silnější

Kupříkladu jedna z meteostanic mezinárodního ekologického výzkumu Tater, umístěná při horní hranici lesa ve výšce 1500 m n. m., zaznamenala maximální sílu větru až 220 km/hod. To je ještě více, než bylo naměřeno např. na Lomnickém štítu či Skalnatém plese.

Dodejme však, že vítr o této rycholsti změřen ve výšce asi 30 metrů nad terénem. To znamená, že ještě nebyl zbržděn drsností reliéfu (např. lesem). Do stromů se vichr opřel až ve výšce kolem 1100 - 1200 m n. m.. Pak ovšem měl účinky, které asi všichni znáte z fotografií či televizních záběrů.

Odkud se vítr vzal

Údaj o maximální rychlosti větru přitom nemusí být ještě definitivní, protože se dosud nepodařilo získat data z další stanice na Lomnickém sedle. Tu zatím není možné zkontrolovat pro vysoké nebezpečí lavin. Vedle rychlosti větru musím poněkud opravit i své vysvětlení vzniku tak mohutné vichřice, které jsem předminulý týden podal v článku Orkán v Tatrách.

%%full%%

Data z meteostanic totiž ukazují, že ničivý vítr měl převážně severní až severozápadní směr, nešlo tedy o prosté západní proudění. Severní směry spíše naznačují, že šlo o "padavý" vítr z úbočí tatranských štítů. Důležitou roli ve směrování a účincích větru měl nepochybně terén, podle nějž se narážející vítr rozdělil do proudnic a místy se zpomalil nebo naopak urychlil. Lesní porosty tak místy byly smeteny, někde naopak přežily bez úhony.

Fén versus bóra

Padavý vítr představuje v horách běžný fenomén, související s  rozdíly vzduchových hmot na návětrné a závětrné straně pohoří. Podle gradientu mezi prohřátým a studeným vzduchem může dosahovat značné síly, rychlosti přes 200 km/hod nejsou výjimkou. V tatranských podmínkách jsou však prudké větry tohoto typu obvyklejší na severním úbočí hor. Poláci říkají takovému větru (přicházejícímu z jižních směrů) "halny wiatr". Jeho původ a okolnosti jsou totožné jako má alpský föhn (česky se používá název fén).

Jedná se o suchý vítr klesající po závětrném úbočí (tzv. katabatický), který má obvykle pro tyto polohy oteplující účinky. Naopak vítr, který do Tater přinesl 19.11. kalamitu a  ochlazení, představoval proudění typu bóra, tedy prudký vítr vzniklý přeléváním chladného vzduchu přes terénní překážku (zde hřeben Tater). Podobným větrům se např. v Krkonoších říká lidově "Polák", protože také přicházejí ze severní strany hor - z Polska.