Kasprowy Wierch (1987 m)

Popis

Od stanice lanovky v Kuźnicích, kam se dostaneme buď pěšky po asfaltové cestě od tzv. "rondo" v Zakopanem, nebo minibusem, stoupáme zpočátku po nepříjemně kamenité cestě v lese. Tu naštěstí překonáme celkem rychle a dostaneme se na vyhlídku na Dolinu Bystrej s dominující špicí Długi Giewont. Pak mírněji vzhůru stále lesem, postupně klečí až na Skupniów Upłaz s pěknými pohledy zejména na Kondrackou Kopu (2004 m) a Giewont (1894 m). Za chvíli v sedle se dokonce po levé straně objeví Belianske Tatry. Po modré obcházíme klečí porostlý vrchol Mała Królowa Kopa (1587 m) a za chvíli se nám otevírá panorama Doliny Gąsienicowej. Klesáním kolem bývalách salaší a menších chatek dosáhneme rozměrné a populární chaty Murowaniec, ležící na okraji lesa.

Napojíme se na žlutou značku a stoupáme dolinou až k rozcestí u sedačkové lanovky, která funguje jen v zimě pro lyžaře, sjíždějící Kasprowy Wierch. Nalevo nás upoutá zejména Kościelec (2155 m) a Swinica (2301 m). Pokračujeme vpravo stále po žluté a prudším výstupem dosahujeme nejprve Sucha Przelęcz (1949 m), pak již pohodlně vrchol Kasprowa Wierchu. Výhled je fantastický. Nacházíme se na rozhraní Vysokých a Západných Tater, proto máme směrem na V a JV spoustu skalnatých štítů, kde dominují vrcholy populární stezky Orla Perć, Swinica a napravo v dáli hřeben Hrubé a Kriváň (2494 m). Naopak na Z spatříte malebné Západné Tatry.

Kasprow Wierch leží na hlavním hřebeni Tater, po kterém budeme pokračovat velice příjemnou hřebenovkou. Ta vede po slovensko-polské hranici nad Tichou dolinou z jihu, kam spadají strmé travnaté a kosodřevinové svahy. Na severu budeme postupně míjet hned několik kotlů polských dolin, některé stezka lemuje nad jejich skalnatým závěrem. Z vrcholu tedy nejprve klesáme do Goryczkowých sedel, abychom pak opět mohli pohodlně vystoupat (přibližně 100 m) pod skalnatý vrchol Goryczkowe Czuby (1912 m). Majestátně působí při pohledu zpět závěr Tiché doliny. Kolem ostrůvků kosodřeviny pohodlně pokračujeme po hřebeni dále. Před námi dominuje trojice Ciemniak (2096 m), Małołączniak (2104 m) a Kondracka Kopa (2004 m). Na závěr nás čeká krátký výstup pod Suchy Wierch Kondracki (1890 m), odkud je krásný pohled zpět nejen na skalnaté srázy hřebene, ale ještě více se ukazuje slovenská část Tater - pěkně je vidět Mengusovský (2431 m), Kôprovský (2363 m) a Štrbský štít (2381 m), Hrubý vrch (2428 m), Krátka (2374 m) a Kriváň. Před námi je již Przelęcz pod Kondracką Kopą a za ní se tyčí Ciemniak, Małołączniak a Kondracka Kopa. Na S je masiv Giewontu (vpravo dole pak horská chata, kam nás zavede sestup) a celá Kondratowa Dolina, kterou budeme scházet.

Strmější závěr doliny překonáme několika serpentýnami a pohodlným klesáním pokračujeme až k útulnému Schronisku na Hali Kondratowej. Postupně se pak noříme do lesa, ze kterého se na chvíli dostaneme na Polaně Kalatówki (hotel). Pak již po kamenité cestě, která usnadňuje terénním vozidlům dojezdu na chatu, až na příjezdovou komunikaci k hotelu Kalatówki. Po ní za chvilku dorazíme do Kuźnic, odkud jsme na tuto túru vyráželi.

Kuźnice, dolní stanice lanovky (1010 m) - po přes Skupniów Upłaz na Przełęcz między Kopami (1499 m) (1:45) - chata Murowaniec (1500 m) (0:25) - po rozcestí u sedačkové lanovky (1610 m) (0:20) - Kasprowy Wierch (1:00) - po Przełęcz pod Kondracką Kopą (1863 m) (1:30) - po Schronisko na Kondratowej Hali (1333 m) (1:10) - po Kuźnice (1:00).

Celkem 7:10 hod.

Kuźnice jsou snadno dostupné, nejlépe busíkem z hlavního dopravního uzlu Zakopaného (Dworzec). Blízko můžete i zaparkovat.

• Túru lze zkrátit použitím lanovky na vrchol. Celkový čas pak 3:40.
• Túru lze prodloužit z Przełęcze pod Kondracką Kopą po na vrchol Kondracka Kopa (0:20) - Kondracka Przełęcz (1724 m) (0:30) - po Schronisko na Kondratowej Hali (1:00) - dále původní trasou. Celkem 7:50. U této varianty lze zdolat ještě Giewont ze sedla Kondracka Przełęcz (0:50 tam i zpět stejnou cestou). Také lze sestoupit Dolinou Małej Łąki do Krzeptówek namísto Kuźnic - celkem 8:00.
• Další prodloužení je možné až na Małołączniak a sestup do Krzeptówek (celkem 8:40) nebo Kir (celkem 8:45), případně až na Ciemniak se sestupem do Kir (celkem 9:45).

• Kasprowy Wierch byl až do vstupu Slovenska a Polska do schengenského prostoru problematicky dosažitelný při výstupu ze  slovenské strany - polští pohraničníci zde často nekompromisně vraceli turisty zpět před vrcholem, kontrolovali doklady a pátrali po vašem překročení hranice a plánu túry.
• Na Kasprowym Wierchu najdete restauraci, záchrannou stanici TOPR a observatoř polského hydrometeorologického ústavu.
• Lanovka na vrchol funguje již od roku 1936. V roce 2007 byla ukončena rekonstrukce, která snížila čas jízdy a zvýšila komfort, bezpečnost a kapacitu. Slavnostně ji otevřel prezident Lech Kaczyński 18. ledna 2008.
• Na polských svazích vrcholů Ciemniak, Małołączniak a Kondracka Kopa je obrovské množství krasových jevů, zejména jeskyň. Umožnilo to vápencové složení těchto masivů (vrcholy a svahy na slovenskou stranu jsou ovšem tvořeny žulami).
• Schronisko na Kondratowej Hali je nejmenší horská turistická chata v Polských Tatrách (20 lůžek).
• První výstup v zimě na vrchol se podařil Klimkovi Bachledovi a Karolu Potkańskému v roce 1890.