Letos se v Tatrách bude vysazovat hlavně smrk
1.4.
2011
Lesníci plánují sadbu až 740 tisíc stromků.
V letošním roce se chystají Štátne lesy TANAPu vysadit v tatranských lesích ve své působnosti téměř 740.000 sazenic nových stromů, a to na ploše více než 330 hektarů. V porovnaní s předcházejícími sezónami bude podstatně vyšší podíl vysázených smrků - budou tvořit nadpoloviční většinu vysazovaných dřevin. V obnovovaném dřevinném složení ale nebude chybět ani modřín, jedle, borovice, javor, jeřáb, jasan, bříza či buk.
Proč tolik smrku?
Lesní porosty v TANAPu stále sužuje lýkožroutová kalamita, gradující po polomech způsobených vichřicí z roku 2004. Letos čeká nejmasivnější zalesňování ochranný obvod Vyšné Hágy - výsadby tu přibudou na ploše téměř 75 ha. Důvodem pro zalesňování převážně smrkem je v těchto územích především větší nadmořská výška obnovovaných kalamitních ploch (často přes 1 250 metrů), kde smrk i přirozeně dominuje. Dalšími lokalitami, kde bude třeba dosázet více smrku, budou i obvody Štrbské Pleso a Smokovce. Některé další obvody přitom smrkem vůbec nezalesňují – např. Javorina a Podspády, kde pochází dostatek smrčků z přirozeného zmlazení.
Čekání na zmlazení
Podle Pavla Fabiana, náměstka Štátnych lesov TANAPu, čekali lesníci na přirozené zmlazení smrku na kalamitních plochách čtyři roky, a protože se místy ani za tuto dobu nevyskytlo, musí se postupovat v rámci harmonogramu obnovy kalamitního území a plochy zalesnit uměle. Připomeňme, že po vichřici v roce 2004 byla nejsilněji postižena jižní úbočí Tater, kde se nachází rozsáhlé kalamitní holiny a lýkožroutová kalamita postupovala výrazně rychleji, než v územích s roztroušenými polomy. Na větších otevřených plochách také smrk hůře zmlazuje, zatímco další příměs vysokohorských lesů - jeřáb - se po kalamitě šíří snáze (pomáhají mu v tom hlavně ptáci).
Další dřeviny
Pro území národního parku ve správě Štátnych lesov TANAPu se tento rok chystá k vysázení také přibližně 100 tisíc jedlí, 120 tis. borovic a 130 tis. kusů modřínu, který je v obnovovaném kalamitním území zpevňující dřevinou. Sazenice většiny dřevin budou pocházet z genofondového střediska dřevin na Rakúskych lúkach, kde jsou pěstovány z původních tatranských genotypů dřevin. Nakoupit bude potřeba ale sazenice buku, který bude vysazován hlavně tam, kde geologické podloží tvoří vápenec (pro buk jsou tyto lokality vhodné). „Takže buky, zabezpečujúce biodiverzitu v lesných porastoch v nižších nadmorských výškach, by mali vyrastať v lesoch na Kežmarských Žľaboch, Podspádoch, Javorine, Červenom Kláštore, Oraviciach a na Zverovke,“ uvádí Fabian.
Aktuální stav obnovy porostů
Kalamita
Větrná kalamita, která postihla rozsáhlá území v Tatranském národním parku se stala 19.11.2004.
Po větrné kalamitě vzniklo na území TANAPu ve správě Štátnych lesov téměř 4 570 ha holin. K nim postupně přibývají další vykácené plochy jako důsledek kůrovcové kalamity. V období 2005-2010 bylo na lesných pozemcích ve správě Štátnych lesov TANAPu obnoveno celkem 3 028 ha větrem a kůrovcem poškozeného území. Z toho větší část (1 581 ha) se obnovila přirozeným zmlazením, necelá polovina (1 447 ha) umělou obnovou. Jehličnany mají v tomto území celkové zastoupení 59 %, listnáče 41 %. Revitalizaci celého kalamitního území odhadují pracovní ŠL na přibližně 20 let. Zbývající plochy, které se nezalesňovaly, jsou ponechány na samovolný vývoj. Bohužel, údaje o množství zmlazení na nich Štátne lesy neuvádí.
Zdroj:
Tisková zpráva ŠL TANAPu
%%full%%
