Lýkovec jedovatý

V dalším pokračování seriálu článků o tatranské flóře si o něm řekneme něco bližšího - určitě si to zaslouží.

Vzhled

Lýkovec jedovatý (Daphne mezereum, slovensky lykovec jedovatý) je nižší vzpřímený keřík, dorůstající výšky 0,3-1 m, výjimečně až 1,5 m. Jak už bylo uvedeno, začíná kvést brzy zjara, ještě před rašením listů, a právě tehdy je nápadný svými růžovými až růžovofialovýmí květy, které vyrůstají po stranách větví ve  svazečcích po dvou až pěti.

Květy s korunní trubkou o průměru ař 2 cm jsou výrazně aromatické a za prvních slunných dnů tak vábí hmyz k  jarní pastvě a k opylení. Houževnaté větve mají šedohnědou kůru, mladé letorosty jsou plstnaté, pozdě olysávají. Podlouhlé světlezelené listy jsou na okrajích brvité, někdy raší ještě za květu, někdy až po odkvětu. Plody jsou malé peckovičky, v době zralosti jasně červené, upoutávající pozornost turistů pro změnu v létě.

Stanoviště

Nejčastějším stanovištěm tohoto druhu jsou listnaté či smíšené lesy, zejména bučiny, ale setkat se s ním můžeme od teplých pahorkatin, tak i dosti vysoko na horách, kde stoupá až do subalpínského stupně (do nadmořské výšky přes tisíc metrů).

Přes takto široké vertikální rozšíření není nikde příliš hojným druhem, vyskytuje se spíše roztroušeně. Nejraději roste na bohatých humózních půdách na výživnějších substrátech - vápence, dolomity, ale nepohrdne ani hlinitými půdami na chudších horninách. Vyskytuje se vzácně až roztroušeně v lesnatějších oblastech Čech i Moravy, na Slovensku je poněkud hojnější (hlavně díky vyšší lesnatosti a hojnějším výskytům vápenců). V Západních Karpatech se běžně vyskytuje v Tatrách i Fatrách, v Chočských vrších, ve Slovenské ráji i  mnohde jinde.

%%full%%

• Už podle názvu je jasné, že se jedná o jedovatou rostlinu. Jed je pro člověka poměrně prudký a koncentruje se především v  plodech. I přesto plody lákají jako potrava některé ptáky, kteří ho pak (trusem) šíří na další lokality.
• V minulosti se rostlina používala v lidovém léčitelství jako abrtívum (k vyvolání potratu). Lýkovec jedovatý má ve svém příbuzenstvu dva menší bratříčky, s nimiž se lze také setkat na toulkách po slovenských pohořích.
• Lýkovec vonný (Daphne cneorum) je nízký poléhavý keříček (max. 30 cm) s neopadavými kožovitými listy a žlutohnědými peckovičkami. I jeho květy (o trochu menší než u lýkovce jedovatého) velmi pronikavě voní, rozkvétají však až květnu. Vyskytuje se hlavně v  teplejších oblastech, ale na vápencích (Nízke Tatry, Veľká Fatra) vystupuje až do podhorského stupně.
• Lýkovec slovenský neboli lykovec muránsky (Daphne arbuscula) se pak vyskytuje se pouze na jediné lokalitě severního Slovenska - je totiž endemitem Muráňské planiny. I tento druh krásně voní a kvete na jaře, ale někdy i v létě a na podzim.