Mák tatranský
18.9.
2006
Mak tatranský
Dalším druhem, který jsem vybral z bohaté tatranské flóry, abychom si o něm pověděli něco bližšího, je mák tatranský. Nepatří zrovna mezi rostliny, které bychom v TANAPu potkávali na každém kroku. Náhodné setkání s ním je však o to větším zážitkem. Podobně jako další druhy s druhovým názvem "tatranský", patří i tento druh k endemitům slovenských hor.
Stručný popis
Mák tatranský (Papaver tatricum) je drobná vytrvalá rostlinka, jejíž výška se obvykle pohybuje kolem 10 cm, nanejvýš dorůstá do dvaceti cm. Sterilní rostliny bychom si asi jen stěží všimli, máky rostou většinou jednotlivě nebo vytváří pouze řídké trsy. Přízemní listy rostliny jsou sivozelené, dvou- až trojnásobně dělené na drobné úkrojky. Nápadné jsou pouze velké bílé květy o průměru 3-5 cm.
Vyrůstají jednotlivě na bezlistém, hustě chlupatém květním stvolu. Podobně jako např. květy známého vlčího máku, i květ máku tatranského tvoří jen čtyři velké korunní lístky. Kališní lístky, kterých se vytváří pouhopouhé dva kusy, opadávají ještě před rozvinutím květy (tzv. prchavý kalich). Rostlina kvete v druhé polovině léta (VII-VIII), vzácně lze najít kvetoucí exempláře i v září. Plodem je štětinatá hranatá tobolka, jinými slovy klasická makovice (i když trochu menší než možná znáte z kuchyně).
Stanoviště a rozšíření
Tatranský mák osidluje hlavně lámavé skály a drobnější zpevněné sutě téměř výhradně v alpinském vegetačním stupni. Je vázaný na vápencové, případně mylonitové podloží. Z hlediska geografického rozšíření existují pouze tři horské skupiny Západních Karpat, v nichž můžeme druh nalézt - jsou to Západní Tatry, dále Východní (Vysoké) Tatry, a konečně poslední osamocená lokalita se nalézá také ve Velké Fatře (Tlstá).
Toto rozšíření znamená, že je rostlina západokarpatských endemitem. Protože centrum rozšíření je v Tatrách, jedná se současně o tatranský subendemit. Pro úplnost dodejme, že na současných lokalitách druh přežívá nejméně od posledního zalednění, a proto ho můžeme zahrnout také mezi glaciální relikty.
Zajímavosti
Použité zdroje:
Mihál J., Šoltés R. & Šoltésová A. (1989): Kvety Tatier. Sprievodca živou prírodou Tatranského národného parku.- Príroda, Bratislava.
Bernátová, D. - 2002 - Papaver tatricum (A. Nyár.) Ehrend. - In: Goliašová, K. & Šípošová H.(eds): Flóra Slovenska V/4: 47-54 - Veda, Bratislava.
Z hlediska botanického názvosloví má za sebou tatranský mák několik "kotrmelců". Donedávna se běžně uvádělo, že je tato rostlina jen poddruhem máku alpského (Papaver alpinum subsp. tatricum).
Alpský mák je slovenskému endemitu skutečně velice podobný a blízce příbuzný. Nápadnějším rozdílem je, že v alpách kvetou máky většinou žlutě, mohou však mít i bílé květy. Nakonec byl tatranský mák uznán jako samostatný druh a v roce 2002 byly dokonce rostliny z Tlsté ve velké Fatře identifikovány jako jeho poddruh - mák tatranský velkofatranský (Papaver tatricum subsp. fatraemagnae).
Vzhledem ke svému omezenému rozšíření a z něj vyplývající vzácnosti jsou oba slovenské poddruhy zařazeny do seznamu chráněných rostlin (podle vyhlášky č. 24/2003 Zbierky zákonov SR).
