Medvědi v TANAPu

Početní stav slovenských medvědů se značně liší dle použitého zdroje, rozmezí se pohybuje mezi 350-600 jedinci. Informace se však shodují na cca 50 medvědech, kteří žijí na území Tatranského národního parku (TANAPu).

Brtník z brtníku

Medvěd brtník (slov. medveď hnedý, lat. ursus arctos) dosahuje délky těla 150-250 cm a hmotnosti 120-350 Kg. Samice jsou podstatně menší. I přes svou velikost je to velmi čilý tvor, zvláště za soumraku a v noci. Jen tam, kde není rušen vychází na své toulky i přes den. Dobře šplhá na stromy, často se koupe a výborně plave. Má bystrý čich i sluch. I když je zdánlivě nemotorný, dovede rychle běžet (až 60 km/h) i v obtížném terénu.

Teritorium medvěda se odhaduje na 15 až 30 km², ale jeho akční rádius při toulkách může být i 70 km. Hranice teritoria si medvěd značkuje strháváním kůry na stromech (ve výšce 160-220cm). Předpokládá se, že výškové umístění značky signalizuje i hierarchické postavení zvířete. Svoji značku doplňují i typickým pachem moče.

Medvědí život

Medvěd žije větší část roku samotářsky. V zimě přespává v  upraveném brlohu, a to od napadnutí sněhu do března až dubna. Brlohy si dělá často ve skalních rozsedlinách a jámách po vývratech stromů. Není pravým zimním spáčem, neboť občas z doupěte vylézá. Během zimního spánku samice rodí 1-5 mláďat (nejčastěji dvě). Jsou velmi malá o  hmotnosti cca 0,5 Kg a do 30 dnů jsou nevidomá. Ve společnosti matky zůstávají až tři roky, což znamená, že první dvě zimy s ní zimují (medvědice může tak vodit i různě stará medvíďata).

Co jim chutná?

Medvěd je všežravec, konzumuje plody a zelené části rostlin, plody borůvek a malin, i houby. Vyhledává také živočišnou potravu - vybírá mravence, včely, někteří obratně loví ryby, požírá staré zdechliny a drobné obratlovce.

Jak poznáme přítomnost medvěda

Nejčastěji podle trusu, který zanechává ve větších hromádkách ve své stopní dráze (častokrát na turistickém chodníku). Struktura může být od kašovité až po pevnější válcovitou. Dalším úkazem přítomnosti medvěda jsou jeho s ničím nezaměnitelné stopy o šířce kolem 16 cm. Na ty však musíme mít více štěstí. Aktuální přítomnost medvědů prozradí velmi proměnlivý hlas od kvikotu a kňourání až po bručivý řev.

Člověk a medvěd

Medvěd může být člověku nebezpečný především tehdy, když je poraněný, postřelený, když ho překvapíme na velmi malou vzdálenost a  když si samice brání mláďata. Nevyzpytatelní jsou tzv. kontejneroví jedinci, kteří ztratili svoji přirozenou plachost a hledají potravu blízko obydlí a chat. Stávají se případy, kdy si medvěd zvykl na potravu od turistů přímo na turistickém chodníku. Pak se problém řeší odchytem či odstřelem jedince.
Normálně je však medvěd plachá šelma, která se člověku vyhýbá, pokud ho včas zpozoruje.

Pozvánka na výstavu

Pro toho, koho medvědi více zajímají, můžeme na závěr doporučit výstavu Medveď v Tatranskom márodnom parku, která se koná ve  dnech 9.6-20.9.2004 v Muzeu TANAPu (Tatranská Lomnica).

Pro turisty se všeobecně doporučuje:

• Nescházet z turistických chodníků, tedy z míst s velkým pohybem lidí.
• Normálním hlasem na sebe upozorňovat, především brzo ráno a  večer, kdy jsou medvědi ještě aktivní.
• Spíme-li v přírodě (tábořiště a útulny) snažíme se co nejvíce odstranit výrazné pachy (potraviny, odpadky, oblečení ušpiněné od jídla, voňavky), které mohou medvěda přilákat. Nejlepší je skladovat a  připravovat pokrmy minimálně 100-200 m po větru od místa spánku. Všechny "vůně" skladujeme v uzavřených obalech (igelitový pytel) a tak, aby nebyly pro medvěda snadnou kořistí. Nádobí musí být dokonale umyté nebo také na odlehlém místě. Není na škodu mít v noci po ruce připravený vařič a sirky - ohně se medvědi bojí, z baterky má strach samozřejmě také.
• Spatříme-li medvěda, tak se v žádném případě se k němu nepřibližujeme! Tato šelma nemá vyvinutou mimiku a nelze předpovídat jeho reakci. Daleko lépe rozeznává pohybující se objekty než stojící. Proto zůstaňme stát nehnuti na místě nebo, jsme-li dostatečně daleko, můžeme se velmi pomalu a maximálně tiše vzdalovat.
• Když nás medvěd spatří, tak v každém případě zůstaneme stát na místě dokud se nevzdálí. Zlomová hranice je kolem 10 m, na kratší vzdálenost se medvěd cítí překvapen a ohrožen. Dojde-li k útoku, snažíme se ze sebe udělat mrtvého. Pomalu si lehneme na zem tváří k zemi, rukama si chráníme šíji a zvedneme ramena čímž si také chráníme krk. Musíme počítat s tím, že si nás medvěd přijde očuchat a případně s námi bude i manipulovat. Doporučuje se odhození batohu, medvěd může na něho přenést pozornost.