Mimořádné číslo časopisu Tatry věnované kalamitě

Mimořádné číslo časopisu Tatry vychází v listopadu a je věnované celé události z roku 2004, která změnila Vysoké Tatry k nepoznání. Kalamita obrátila Tatry naruby.

Obsah mimořádného vydání Tatry - Kalamita

Vietor a lesy
Proudění vzduchu je důležitý a v některých případech klíčový faktor vývoje lesa. Slabé proudění ovlivňuje pozitivně mikroklima porostů, zprostředkuje opylení květů, podporuje rozšiřování semen. Prudké zesílené proudění, větrné smrště s rychlostí vichřice přesahující 75 km/h mají opačné, destrukční účinky na les. V ekologii se nazývají větrné disturbance, narušení, v lesnické praxi větrné kalamity, živelné velkoplošné poškození či pohromy.
Text: Milan Koreň

Veľká kalamita
Od pátku 19. listopadu 2004, když jižní svahy Vysokých Tater výrazným způsobem zasáhla větrná smršť „Alžběta“, uplynulo už deset let.
Text: Miroslav Jurčo

Väčšinu kalamity spracovali v roku 2005
Od začátku roku se intenzivně pracovalo na čtyřech zásadních projektech, přičemž priorita se kladla na "Projekt spracovania kalamitného dreva".
Text: Miroslav Jurčo

Zvěř měla tušení

Zver po kalamite
Lesní zvěř se před kalamitou instinktivně z tatranského lesa vytratila. V tu zimu se na svoje původní zimoviště nevrátila. Jen postupně si nacházela nové migrační trasy, zimoviště i říjiště. Kalamitní území se stalo místem, které v tomto stádiu umožňuje přežít většímu poštu lesní zvěře.
Text: Jozef Hybler

Stotisíce kubíkov pre lykožrúta
V prvních měsících roku 2006 se ve zpracování kalamity pokračovalo a v pololetí tohoto roku se doslova finišovalo v dokončování zpracování posledních zbytků větrné kalamity tam, kde to orgány státní správy životního prostředí udělením výjimky povolili. Do konce května se zpracovalo ještě 132 012 m³ kalamitního dřeva.
Text: Miroslav Jurčo

Kalamity pribúdajú, výnimky nepovoľujú
Nebyla to jen asanace rozsáhlé kalamity, která lesníky Státních lesů TANAPu v uplynulém desatiletí zaměstnávala. Zbytky zelených lesních porostů ničily i další větrné kalamity menšího rozsahu.
Text: Miroslav Jurčo

Stratia sa turistické chodníky v divočine?
Pod povalenými stromy se nedaly najít ani turistické cesty. Pokud turistické značky byly malované na kmenech, zmizely i ty. V některých úsecích poškodily povrch chodníků vývraty kořenů. Nebylo radno tudy procházet. Trvalo ale pouze necelý půlrok, aby byla turistická síť cest průchodná opět v celém rozsahu.
Text: Lenka Burdová

Oheň ohrožoval a ohrožuje kalamitní území

Najväčšie je požiarne riziko
Oheň je jeden z nejvážnějších škodlivých činitelů v lese. Více než sedmitisícové hektarové kalamitní území Tatranského národního parku včetně rozsáhlé plochy suchých lesních porostů v bezzásahovém stupni ochrany přírody je v současnosti z hlediska možnosti vzniku požáru nejrizikovějším.
Text: Lenka Burdová

Kalamita pod kôrou
Plošné umírání tatranského lesa nepoškozeného větrem v listopadu 2004 způsobil lykožrout smrkový. Vyplynulo to z jeho životní strategie přežít.
Text: Ján Ferenčík

Kalamita ako objekt výskumu
Rozsah a intenzita škod, které způsobila větrná kalamita v listopadu 2004 na jížních svazích a podhoří Vysokých Tater, mnohonásobně překročila dosud známá čísla o objemu a ploše vyvrácených a polámaných porostů nejen v Tatrách, ale i na Slovensku. Dokonce i v evropském měřítku byla tato událost zařazená mezi deset nejvýznamnější větrných kalamit za posledních třicet let.
Text: Peter Fleischer

Pestovanie sadeníc
V období před 19. listopadem 2004 obhospodařovaly Státní lesy TANAPu 44 malých lesních školek a Středisko genofondu dřevín Rakúske lúky s celkovou produkční plochou necelých dvacet hektarů. Od té doby prošlo pěstování sazenic lesních dřevin, tzv. lesní školkařství, výraznou modernizací.
Text: Ján Marhefka

Obnova kalamitného územia
Vítr zasáhl především souvislou plochu lesních porostů ochranných obvodů Podbanské, Štrbské Pleso, Vyšné Hágy, Dolný Smokovec, Tatranská Lomnica a Kežmarské Žľaby ve výšce od 800 do 1 200 metrů nad mořem.
Text: Ján Marhefka

Premeny tatranského lesa spoza kamery
Pět filmů, jeden pohled. A rozhovor s jejich autorem, Pavlem Kráľem, který chtěl obrazem i slovem ukázat význam lesa a jeho nesmírnou hodnotu. Ale zejména lesa zeleného, který člověk chrání, ošetřuje a rozumně využívá dlouhé období.
Text: Lenka Burdová

Poučení je po deseti letech zřejmé

Škody, ktoré spôsobujú myši, nie sú citeľné
Uplynulo deset let výzkumu fauny na stacionárních plochách mezi Tatranskou Lomnicí a Vyšnými Hágami v lesních ekosystémech postižených větrnou katastrofou v listopadu 2004 a devět let po požáru v roce 2005.
Text: Barbara Chovancová a Ladislav Hlôška

Zdravotný stav lesov je ohrozovaný
Lýkožrouti, vítr, povodně, sucho a zvěř tvoří komplex nejdůležitějších škodlivých činitelů, které ovlivňují zdravotní stav lesních porostů v TANAPu na území zasaženém větrnou kalamitou před desíti lety.
Text: Ján Andráš

Vývoj vegetácie na kalamitných plochách
Vegetace je neobyčejně proměnlivá v čase i prostoru. Příčiny, které tyto změny způsobují, jsou různého původu. Probíhají v odlišných časových intervalech a mohou se rozdílným způsobem kombinovat a doplňovat.
Text: Zuzana Homolová

Tatry objavujú mladí ľudia
Naši dědové a babičky říkávali, že si člověk na všechno zvykne. Zvykli jsme si. Na výhledy na štíty, které jsme předtím z Cesty slobody nikdy neviděli, na množství pěkných i méně pěkných budov, které byly dobře ukryté v lese, na ztrátu stromů, našich opěrných bodů, při odbočování z cest. Zvykli jsme si na častější mlhy, na vítr, který zase a znovu vyvrací stromy.
Text: Zuzana Šedivá

Zdroj:

Tisková zpráva ŠL TANAPu

• V roce 2014 vychází společné číslo časopisu už podeváté.
• Předplatné v České republice zajišťuje: MediaCall s.r.o., Vídeňská 995/63, 639 00 Brno, tel.: +420 532 165 165, import@mediaservis.cz. Výše předplatného je 6.60,- €. Časopis Tatry vychází 6x ročně vždy začátkem lichého měsíce. Slovensko-polské vydání se připravuje 1x ročně v letní turistické sezóně. Ti, kteří si TATRY předplatili na jeden rok, mají mimořádné číslo zdarma. Jinak je jeho cena 1.60,- € / 7 PLN.