Muránska planina

Muráňská planina (NPMP)

Nachází se na pomezí středního a východního Slovenska, jižně od Nízkých Tater a  horního Hronu mezi městy Brezno, Tisovec, Muráň a Červená Skala. Z  hlediska hlavních horských masivů se jedná o západní část Slovenského rudohoria. Ve skutečnosti se zde však setkávají čtyři geomorfologické celky: Veporské vrchy, Spišsko-gemerský kras, Stolické vrchy a  Horehronské podolie. Jádro parku tvoří vápencovo-dolomitická planina s  početnými krasovými útvary, porostlá rozlehlými a zachovalými lesními celky (lesnatost NP je 86%). Celková délka krasové oblasti dosahuje cca 25 km. Nejvyšším vrcholem je Fabova hoľa (1439 m n. m.).

Na Muráňské planině je evidováno více než 250 jeskyň s řadou ponorů a vyvěraček, ale i množství povrchových krasových jevů, např. 15  propastí (nejhlubší je Michňová o hl. 105 m), dále škrapy, závrty, soutěsky apod. Živá příroda Muráňské planiny je bohatá na málo pozměněná společenstva rostlin a živočichů s četnými reliktními a endemickými druhy. Nejznámější rostlinou, která se dostala i do znaku celého území, je zdejší endemit lýkovec slovenský (Daphne arbuscula), který tu vytrval milióny let (už od třetihor), přežil i zalednění a neroste nikde jinde na světě. Rovněž živočišstvo se vyznačuje velkým druhovým bohatstvím včetně zástupců reliktních i endemických druhů. Domov tu mají například medvěd, vlk, rys, orel skalný a křiklavý, v jeskyních žije řada druhů netopýrů.

Zvláštností Muráňské planiny je chov polodivokých koní pro potřeby lesního hospodaření.

Poloha celé oblasti umožňuje příjezd

• od severovýchodu autobusem z Červenej Skaly
• od jihovýchodu vlakem a autobusem z Revúce
• od jihu vlakem a autobusem z Rimavské Soboty a Hnúště
• od severozápadu vlakem a autobusem z Brezna

Jízdní řády najdete také na internetu:
české: www.jizdnirady.cz
slovenské: www.cp.sk

Národní park Muránska planina je územím vhodným především pro pěší a  lyžařskou turistiku. Avšak oblast není (jednak kvůli odlehlosti a  relativní nedostupnosti krasové planiny, ale především díky absenci rozvinuté infrastruktury cestovního ruchu) tak výrazně zatížená návštěvností jako jiné parky Slovenska. Přirozenými turistickými vstupními branami do národního parku jsou obce po jeho obvodu - hlavně Muráň, Tisovec, Pohronská Polhora-Michalová, Červená Skala a Závadka nad Hronom.

V rámci projektu zmírnění a usměrnění nežádoucích vlivů živelného táboření byla od roku 1997 na místech s největší návštěvností vybudována stálá zabezpečená ohniště a na lokalitě Nižná Kľaková byla zřízena jednoduchá roubená turistická "útulňa". Cílem projektu bylo poskytnutí vhodného místa pro krátkodobé přenocování, které ale nijak neruší (a spíše umocňuje) romantiku celého území.

Cigánka

Národní park Muránska planina má ve svém znaku vrch Cigánka - vápencový masív, který se tyčí přímo nad obcí Muráň. Patří mezi významné botanické, zoologické, historické, archeologické i turistické lokality Slovenska, v roce 1984 byla vyhlášena za národní přírodní rezervaci. Na skalách zde roste i lýkovec slovenský, v severní časti se nachází zříceniny Muránskeho hradu, který patří k nejvýše položeným (938 m n. m.) a rozlohou (3,3 ha) i k těm největším na Slovensku. Prakticky jedinou zachovalou (zrekonstruovanou) stavbou je vstupní brána, z hradeb jsou nádherné výhledy do okolních hlubokých údolí.

Správa NP Muránska planina
Janka Kráľa 12
050 01 Revúca

telefon: +421 584 422 061
fax: +421 584 881 790

http://www.npmp.sk