Na cestách už s tyčovým značením

Pět set kousků tyčí

Použije se na to téměř pětistovka dřevěných tyčí. „Tyčové značenie osádzame na chodníkoch vedúcich ku všetkým vysokohorským chatám, ktoré sú v zime otvorené. Teda okrem chaty pod Rysami. A v dolinách po miesta, od ktorých platí zimný uzáver. Rovnako tyčami označujeme aj tie chodníky, ktoré prechádzajú úsekmi bez lesa,“ popsal situaci Dominik Michalík, vedoucí Střediska terénních služeb Státních lesů TANAPu. Tyče s turistickým značením najdete kromě Mlynické a Mengusovské doliny i na zelené značce stoupající z Tatranské Polianky ke Sliezskému domu a stejně tak na žluté značce stoupající ze Smokovců na Velickou polanu. Tyčemi vyznačená je také magistrála od Sliezského domu směrem na Hrebienok a z Hrebienku od horní hranice lesa na Lomnické vyhlídce až po Skalnaté pleso. Nad horní hranici lesa je značena tyčemi i žlutá turistická cesta z Bielej vody Kežmarské  k Chatě u Zeleného plesa. A samozřejmě tyče najdete u značek vedoucích Velkou Studenou dolinou po Zbojnickou chatu a Malou Studenou dolinou po Téryho chatu a u mnoha cest v Západních Tatrách. Délka takhle vyznačených turistických cest je proměnná a závisí především na sněhových podmínkách. Nejdelšími zimními trasami jsou bezesporu cesty Velkou a Malou Studenou dolinou.

Může se tyč také zasypat?

Dominik Michalík na to zná odpověď. „Stáva sa aj to. Práve preto chodíme po každom výdatnejšom snežení a veternom počasí do dolín na kontrolu tyčového značenia. Ak sa dá, tyč povytiahneme, ak je príliš vmrznutá do snehu, nadstavíme ju pripichnutím ďalšej tak, aby trčali nad snehom aspoň dva metre. Ak padne či nafúka snehu priveľa, často z tyče zostane trčať  len  dvadsať - tridsať centimetrov. Záveje na takýchto miestach sa vďaka konfigurácii terénu a prúdeniu vetra vytvárajú viac menej každoročne.“ 

Prošlapte si stopy

A co je na zimním tyčovém značení nejtěžší? „Asi prešľapať stopu v čerstvom snehu, ak je zároveň nutné aj roznášať prídavné, či náhradné tyče. Treba si ale uvedomiť, že po každom snežení a silnejšom prúdení vzduchových más sa vytvára aj lavínové nebezpečenstvo. Preto treba vždy počkať na akú-takú stabilizáciu snehovej pokrývky a až potom je možná kontrola a oprava tyčového značenia. Týka sa to pochopiteľne takého značenia, ktoré prechádza lavínovými dráhami. Je dôležité, aby trasovanie zimného značenia tyčami bolo vedené čo najbezpečnejšie, podľa možnosti čo najviac mimo lavínových dráh. Ale tiež,  ak je to možné,  pridržiavalo sa čo najviac pôvodnej trasy chodníka. Pretože našľapanie „zlej stopy“ v snehu ponad prisneženú kosodrevinu po oteplení a po zmäknutí snehu na jar spôsobí nepríjemné prepadlisko do „kosodrevinového mora“. Vybrodiť sa z neho je potom problém často i s lyžami na nohách. O poškodení vegetácie ani nehovoriac,“ varuje Dominik Michalík.

• Každoročně se tyčemi značí asi 21 kilometrů turistických tras.
• Potřeba na značení je asi 500 ks tyčí.