Nová naučná stezka u Rakytovských ples

Otevření naučné stezky

K otevření nové trasy došlo 11.6.2011, ještě před otevřením sezóny. Za projektem naučné stezky stojí Nadace Ekopolis a její partneři. A také peníze Čechů, kteří přispěli na pomoc Tatrám po kalamitě před 7 lety.

„V celom dianí okolo Tatier po kalamite je tento projekt špecifický tým, že sa viaceré inštitúcie podieľali na modelovej obnove tatranského lesa na súkromných pozemkoch urbárskych spoločenstiev. Jedna časť územia zostala nevyťažená a ponechaná na prirodzenú obnovu, druhá bola po vyťažení umelo zalesnená. Prechádzkou po tomto náučnom chodníku sa teraz môže ktokoľvek oboznámiť s tým, ako si príroda a človek poradili s tým, čo sa tu stalo,“ řekl Peter Medveď, ředitel Nadace Ekopolis, která projekt revitalizace lesů pod Jamským plesem a okolo Rakytovských pliesok dlouhodobě koordinovala. „V tomto jedinečnom projekte spojili sily a vedomosti vlastníci lesov, odborné lesnícke inštitúcie a mimovládne organizácie. Na území s celkovou rozlohou približne 250 hektárov dostala šancu prirodzená obnova lesa aj umelé zalesnenie,“ doplnil ředitel nadace.

Trasa naučné stezky má 5 stanovišť:

• Rakytovec – výhled z Vysokých Tater na kráľovohoľskou část Nízkých Tater
• Rakytovské plieska – nejníže položená jezera Vysokých Tater v nadmořské výšce 1307 m. Vyšné Rakytovské pliesko (95 m x 33 m), Nižné Rakytovské pliesko ( 55 m x 33 m), hloubka jezírek 2 m.
• Vývoj lesa po kalamitě – kalamita v roce 2004 zasáhla území Rakytovských pliesok s menší intenzitou než byla v centrální části Vysokých Tater. Ostrůvky méně poškozených lesů se zachovaly v závětří menších hřebínků a v zamokřených nížinách.
• Furkotský potok – vytéká z Vyšného Wahlenbergova plesa, protéká přes Soliskové pliesko i přes Nižné Wahlenbergovo pleso. Místní obyvatelé odvodili jeho pojmenování od  slova "frkot" – to znamená "žbluňkání" vody.
• Pramenná oblast Bílého Váhu – Tok Biely Váh nemá pramen, vzniká soutokem Zlomiskového a Furkotského potoka. Koryto Bílého Váhu tvoří žula, prudký vodný tok a slunce kamenům dávají oslnivou bílou barvu. Kontrastně k tomu působí tmavé koryto  Čierneho Váhu pramenícího na druhé straně Liptovské kotliny, který protéká tmavě zbarvenými vápenci, dolomity a břidlicemi.

Fond Tatry

Financování projektu Nadace Ekopolis proběhlo přes Fond Tatry, který ho podpořil 322 tisíci eur. Na jeho účet přispěla zejména česká Nadace Partnerství.

Partneři projektu:

• Nadace Ekopolis, z Fondu Tatry projekt dlhodobě koordinovala a podpořila sumou 322 000 eur
• Společenství vlastníků pozemků z Východné a z Važce – s podporou Fondu Tatry obnovují lesy na  území paku a za kompenzaci ponechali část kalamitního území v původním stavu
• Národné lesnícke centrum Zvolen zabezpečilo komplexní projekt revitalizace území a dlouhodobý monitoring vývoje a obnovy ekosystémů
• Ústav ekológie lesaSAV, Zvolen měl na starosti sledování vývoje kůrovce a návrhy opatření
• Technická univerzita ve Zvolenu vypracovala projekt protipožární ochrany
• A-projekt n.o. Liptovský Hrádok poskytla odbornou podporu a vybudování naučného chodníku Rakytovské plieska

Zdroj:

Nadace Ekopolis, A-projekt

%%full%%

• Na podporu obnovy Tater vznikly po kalamitě finanční sbírky. Fond Tatry při Nadaci Ekopolis byl mezi prvními a podporoval projekty citlivé obnovy krajiny a lesů v praxi i v rámci osvěty a vzdělávání.
• Nejvýznamnějším donorem Fondu Tatry byla česká Nadace Partnerství, která zorganizovala veřejnou sbírku mezi českými občany a firmami. Na obnovu Tater přispěli 11 miliony korun.