Oběti hor
5.1.
2004
Na horách můžeme najít nejen příjemné zážitky, ale i smrt
"Samotné hory nejsou ani dobré, ani zlé. Jsou takové, jaké jsou." Těmito slovy vyjádřil německý básník a velký milovník přírody J. W. Goethe skutečnost, že na horách můžeme najít nejen příjemné zážitky, ale i smrt.
Každý, kdo chce poznávat krásu hor, měl by brát v úvahu i jejich nebezpečí. Horská neštěstí mohou mít různé podoby. Tento článek nemá být strašením návštěvníků. Spíše si klade za cíl připomenout, co všechno se na horách může přihodit.
Smutné počty
Za posledních zhruba 350 let (od roku 1650) je ve slovenské části Vysokých Tater doloženo přes osm stovek tragických případů při nichž zahynulo více než 1000 lidí. Skutečný počet obětí hor je pravděpodobně vyšší, neboť podrobná statistika obětí horských neštěstí je v Tatrách vedena až od padesátých let 20. století, po založení Tatranské horské služby.
Převážná většina nehod byla zaznamenána v letech 1945-2000, kdy se ve slovenských Vysokých a Belianských Tatrách stalo 635 tragických událostí a o život přišlo 772 osob. Počet mrtvých kulminoval mezi roky 1970 a 1990.
Kdo, kdy, kde?
Nepřekvapí asi nikoho, že obětmi nehod v Tatrách jsou nejčastěji horolezci a turisté, ale svou daň si hory vybírají i mezi horskými vůdci z povolání, záchranáři či výkonnostními lyžaři. Přibližně 85 % obětí představují muži. Časový průběh výskytu tragédií se víceméně shoduje se sezónním průběhem návštěvnosti Tater (nejvíce případů o letních prázdninách a dále v zimní sezóně).
Co se týká lokalizace neštěstí, nejvíce lidských životů si vyžádal masiv Gerlachovského štítu. Při dobývání nejvyššího vrcholu Tater už totiž zahynula celá stovka turistů a horolezců! Pro naše poučení a prevenci dalších neštěstí je však nejužitečnější znát příčiny těchto smutných událostí.
%%full%%
Příčiny úmrtí
Použitá literatura:
Argalács M., Michalík D. (2001): Symbolický cintorín. - Město Vysoké Tatry.
kolektiv (2000): Tatranská horská služba
Nejčastější příčinou smrtelných nehod jsou podle statistik pády ve strmém skalním terénu (cca 40 % obětí). Dohromady asi čtvrtina obětí doplatila na pády lavin nebo uklouznutí na zasněženém či zledovatělém terénu (včetně letních sněhových polí!). Přibližně 15 % neštěstí mají na svědomí krajní vyčerpanost, s ní související prochladnutí a další zdravotní indispozice, vyvolané nezvyklou tělesnou, případně psychickou zátěží. V těchto případech se nejčastěji jedná o srdeční příhody, a až na asi dvě výjimky postihují výhradně muže.
Mezi méně časté příčiny úmrtí patří padající kameny, skalní laviny či ledové plotny, zásah bleskem atd. Z ostatních známých příčin tvoří dvě zvláštní skupiny oběti leteckých neštěstí (33 osob) a utonulí v plesech či vodopádech (31 osob).
Mrtvým na památku, živým pro výstrahu
Je třeba zdůraznit, že uvedená nebezpečí se nevyhýbají ani značenému turistickému terénu. Jsou známy případy smrtelných pádů např. přímo na magistrále, lavina občas zasáhne i zdánlivě bezpečnou oblast, zásahy bleskem jsou dokonce nebezpečnější právě na turistických cestách zajištěných řetězy apod. Proto by měl i každý turista navštívit symbolický cintorín u Popradského plesa.
Na tomto místě, zřízeném pod heslem "Mrtvým na památku, živým pro výstrahu", se můžeme seznámit s příběhy některých obětí hor. Na přelomu tisíciletí bylo na Cintoríně umístěno 241 tabulek připomínajících téměř čtyři stovky jmen obětí. Každé jméno představuje lidskou tragédii spojenou s krásou hor.
