Otrhance a Jakubina (2194 m)

Popis

Od autocampu v Račkovej dolině nejprve po modré značce jdeme po asfaltu, po půl hodině nás však čeká odbočení do lesa na zeleně značený chodník. Zde doporučujeme přizpůsobit tempo prudkému stoupání, které je opravdu vysilující. "Krpál" v lese zdoláváme téměř dvě hodiny, potom se vyhoupneme na hřeben a nejhorší máme za sebou.

Cesta pokračuje už po mírnějším hřebínku, který poprvé vrcholí nevýraznou kótou s názvem Ostredok. Dál už jdeme kamenitým až skalnatým terénem a před námi se zdvihají další vrcholy hřebene Otrhanců - nejprve Nižná Magura, pak druhý vrchol s názvem Ostredok a za ním ještě Vyšná Magura. Každý další vrchol je jen o něco vyšší než předchozí, a tak stoupání (případně klesání) není příliš velké.

Z vrcholu Vyšné Magury musíme několik desítek metrů sestoupit, abychom se dostali do mělkého sedla pod Jakubinou. Na její vrchol nás čeká ještě posledních 130 výškových metrů. Pak už si můžeme vydechnout a při krásném kruhovém rozhledu nabírat síly na sestup. Za dobré viditelnosti lze krásně rozpoznat jednotlivé skupiny Západních Tater - od západu: masiv Barance, Roháče, Osobitou, na severu a severovýchodě polské vápencové Tatry, Červené vrchy a konečně zcela na východě přes rozsochu Bystré i Liptovské kopy a část Vysokých Tater. Na jihu samozřejmě nezapomeňme na hřeben Nízkych Tater.

Sestup z nejvyššího bodu dnešní túry nás přivede nejprve na Hrubý vrch (Jarząbczy Wierch). Pak pokračujeme doprava po hlavním hřebeni, sestupujeme (a následně i chvilku vystupujeme) na Končistou. Z jejího vrcholu odbočíme po žluté a strmým svahem klesáme do karu Račkových ples. Kolem nich procházíme už mírnějším terénem a poměrně vysoko nad námi se tyčí Jakubina. Asi po další půlhodině klesání se na žlutou značku připojuje u horské salaše zelená z Gáborovy doliny. Z tohoto rozcestí nám zbývají ještě dvě hodiny pohodlného sestupu podél potoka Račková a ocitneme se na místě, odkud jsme ráno nastupovali do stoupání na Otrhance. Ke kempu zbývá půlhodina chůze po asfaltu.

Račkova dolina (ATC, 890 m) - rozc. pod Otrhanci (0:30) - Nižná Magura (1920 m) (2:30) - Jakubina (2194 m) (1:00) - Hrubý vrch (rozc.) (0:15) - Končistá (1994 m) (0:45) - Račkova dolina (salaš) (0:45) - rozcestí pod Otrhanci (2:00) - Račkova dolina (ústí, ATC) (0:30).

Celkem 8:15 hod.

Stoupání na hřeben (přibližně až na první Ostredok) je fyzicky poměrně náročné. Po jeho zvládnutí už se jde pohodlně, i když je nutné dávat pozor na skalnatějších úsecích cesty. Technická obtížnost však není příliš velká.

V ústí Račkové doliny není zastávka autobusů SAD (jezdí mezi Liptovským Hrádkem a Podbanským a je nutné proto jít až od hotelu Esperanto u hlavní silnice, tzn. k času túry je nutné připočítat ještě po ↑1:15, ↓0:45). U autokempu je možnost parkování.

• V opačném směru je túra velmi nepříjemná prudkým sestupem, avšak samozřejmě je možná i tato varianta. Celková délka je 9:00 hod.
• Běžnou variantou původního plánu je při sestupu z Jakubiné okruh okolo Klinu. Z Končisté pokračujeme po asi hodinu nahoru na Klin, z něho do Gáborova sedla a odtud po (eventuelně až z Bystrého sedla po sestoupíme k salaši v Račkovej dolině. Dále podle původního návrhu. Celkový čas 10:15, přes Bystré sedlo 10:30 hod.
• Předchozí varianta lze ještě prodloužit - z Bystrého sedla po na vrchol Bystré a odtud po dolinou na zastávku SAD Hrdovo (celkem 11:45 hod). Podrobnější údaje o sestupu Bystrou dolinou viz popis túry Bystrá. Při dobré kondici tak lze zdolat dva nejvyšší vrcholy v jednom dni.

• Jakubina je druhým nejvyšším vrcholem Západních Tater, předstihuje ji pouze Bystrá. Jako výrazná "špička" je viditelná z většiny ostatních vrcholů.
• Račkove plesá - všechna vděčí za svůj původ ledovci, který vyplňoval kar mezi Jakubinou, Končistou a Klinem. Výška jejich hladin je proměnlivá; v mimořádně vlhkých obdobích dokonce všechna jezera splývají.
• Vrcholy s názvem Ostredok se vždy vyznačují polohou uprostřed doliny, v tomto případě hřeben rozděluje Račkovu dolinu. Kromě těchto vrcholů v Západních Tatrách jsou známé také jejich jmenovci v Nízkých Tatrách či obou Fatrách.
• Švédský přírodovědec Göran Wahlenberg svoje pozorování prováděl i v Západních Tatrách. Je také prvním doloženým dobyvatelem Hrubého vrchu (Jarząbczy Wierch). V roce 1813 změřil i jeho výšku.