Padavý vítr
18.4.
2005
Jak proudí vítr ve slovenské části Tater?
Mohlo by se zdát, že Tatry táhnoucí se od západu na východ poskytují dobrou bariéru proti severním větrům. Menší množství srážek a více slunečních dní na jižní straně pohoří tuto domněnku ještě více podporuje. Nicméně to není pravda. A právě severní proudění může v podobě padavého větru způsobit veliké škody. Tak tomu bylo i 19. listopadu 2004.
Jak vzniká padavý vítr
Podíváme-li se na mapu Vysokých a Západných Tater, všimneme si souvislého hřebene Červených vrchů a polského Voloszyna. Tvoří bariéru pro severní a severozápadní proudění. Blízký vějířový systém doliny Pieciu Stawów Polskich, Rybiego potoka, Bielovodské a Javorové je tomu pravým opakem. Pro severní vítr foukající z polských nížin mají tyto doliny efekt trysek.
Vítr vane v silně zúženém průřezu k hlavnímu hřebeni a získává na rychlosti. Hlavní hřeben v závěru dolin nutí vítr k výstupu, čímž se jeho rychlost o něco sníží. Sedla a sníženiny v hlavním hřebeni mají podobný tryskový efekt. Na jižní stranu přepadá vítr velkou rychlostí (odtud padavý vítr, vžil se i název "tatranská bóra") a pod velkým tlakem do nižších poloh.
Nastává situace obdobná se skokanským můstkem, kdy vítr stejně jako lyžař na nájezdu nabývá gravitací na rychlosti. Vše je umocněno výrazným aerodynamickým odsátím a poklesem atmosférického tlaku na závětrné straně hor.
Na svazích hor je tedy vítr silnější něž na hřebenu. To dokazují i meteorologická sledování, která větrný rekord nepřipisují Lomnickému štítu, jak by se mohlo zdát, ale Skalnatému plesu, kde dosáhl 29.listopadu 1965 nejsilnější náraz větru rychlosti 283 km/h. Na hranici lesa vítr dosahuje maximální rychlosti, ale nezpůsobuje ještě výrazné škody. Terén je zde ještě velmi strmý a silný vítr se chová opět jako skokan na lyžích. Přeskočí lesní porost. Teprve v místech, kde se terén srovnává, se ničivě opře do lesního porostu.
19. listopad 2004
Posledním velkým projevem padavého větru byla loňská listopadová větrná kalamita. Na Slovensko začal proudit studený arktický vzduch. Přechod studené fronty byl spojený s výraznou tlakovou níží a se silným větrem. Ten nejprve foukal z jihozápadu a poté se během 2 hodin změnil na severozápadní. Následně se těžký studený vzduch nahromaděný na severní straně Tater převalil jako mohutný vodopád na jižní svahy.
Nejprve přes nižší Červené vrchy dolů Tichou dolinou směrem na Podbanské. A potom přes hřeben Vysokých Tater mezi Vyšnými Hágami a Tatranskou Kotlinou. Vítr rychle nabíral na síle. Na Lomnickém štítě naměřili 170 km/h., přes 200 km/h. na Skalnatém plese a předpokládá se až 230 km/h. na hranici lesa. Masa studeného vzduchu ničivě narazila na tatranské lesy a osady přibližně v nadmořské výšce 700 až 1200 m n.m..
Poznání
Literatura
Časopis Tatry 2/2005 - článek Vichřice v Tatrách - Juraj Paclt
Časopis Tatry - mimoriadne vydanie/2005 - Orkán 19.11.2004 a jeho důsledky - Milan Koreň
Padavým větrům nemůžeme zabránit. Ale lesníci mohou pomoci snížit jejich ničivé následky tím, že v terénu snížíme možnost vzniku silných turbulencí a tryskových efektů větru. Vypěstovat kompaktní les s hustým podrostem je otázkou několika desetiletí. Vyvarovat se průsekům lesa ve spádnici větru (dráhy pro lanovky, lyžařské sjezdovky apod.) můžeme již nyní. Právě takovéto průseky přispívají k zrychlování větru a na svém konci tvoří silnou turbulenci.
