Pozor! Státní hranice

Historické souvislosti

Před první světovou válkou se zdejší haličsko-uherské hranice mohla přecházet zcela volně. Po roce 1919 již bylo potřebné mít pas nebo propustku, od roku 1926 do roku 1939 hranice mohli překračovat členové Polského tatranského spolku a Klubu československých turistů a v zimě také členové československého a polského lyžařského svazu.

Od druhé světové války až do roku 1999, kdy se otevřel turistický přechod na Rysech, byla jediným hraničním přechodem na území národního parku Lysá Poľana.

Novinky

O nových turistických hraničních přechodech se vedou diskuse na mezivládní úrovni. Pracovní skupina pro hraniční přechody a dopravu podala návrh na zřízení šesti nových slovensko - polských turistických hraničních přechodů.

Navrhovaná místa pro přechody:

• Tichá na Oravě (Orawska Brana)
• Bobrovecké sedlo (Bobrowiecka Przełęcz)
• Volovec (Wołowiec)
• Hrubý vrch (Jarząbczy Wierch)
• Tomanovské sedlo (Tomanowa Przełęcz)
• Kasprov vrch (Kasprowy Wierch)

Další pracovní skupina pro ochranu životního prostředí a lesní hospodářství akceptovala pouze jediný přechod na vrcholu Volovce. Ostatní varianty byly zamítnuty z důvodu neexistujících turistických cest z jedné či obou stran nebo pro předpokládaný nárůst turistů a  negativní dopad na přírodu. Ani jediný akceptovatelný přechod však zasedání mezivládní komise nepřijalo.

%%full%%

Schengenský prostor

Turisté si uvolnění režimu slibují od vstupu Slovenska a Polska do Schengenského prostoru. Ani tato skutečnost však nebude znamenat volnost v překročení hranic. Nařízení ochrany přírody obou národních parků jsou nadřazeným ustanovením. V praxi to znamená, že přechod hranice bude možný pouze na místě, kde se střetává slovenský a  polský turistický chodník. Nadále nebude možné tedy překračovat hranici například přes Hladké sedlo, Chałubinského bránu a Mengusovské sedlo. Pro oblast Vysokých Tater se tedy nic nezmění, pokud se chodníky nepropojí.

Jiná bude situace v Západních Tatrách. Zde je společná červeně značená hřebenovka s jednotlivými odbočkami. Překročení hranice bude možné hned na několika místech.

Ochranářský problém

Právě situace v Západních Tatrách přinese problém pro ochranu přírody. A nelze vyloučit, že přechod hranic bude regulován nějakým speciálním bodem návštěvního pořádku.

Návštěvnost a  její rozložení se na jednotlivých stranách hranice vyvíjela po dlouhá desetiletí samostatně. Sousedí spolu často oblasti málo navštěvované a  frekventované. Promíchání návštěvnosti může přinést narušení dnes fungujících "klidových zón" a tím ohrožení biotopů fauny i flóry. Největší rozdíl lze pozorovat v oblasti Tiché doliny. Ta je jednou z nejméně navštěvovaných v TANAPu s návštěvností pod 100  turistů denně. Naproti tomu Kasprov vrch s lanovkou, má návštěvnost 100x vyšší a je jedním z nejvíce navštěvovaných míst v  polském TPN.