Šafrán karpatský
30.3.
2004
Šafran karpatský
Ačkoli na horách ještě leží množství sněhu, jaro se už přece jen hlásí o slovo a pod odtávajícím sněhem začínají rozkvétat první poslové jara. V nové sezóně bude na našich stránkách opět vycházet seriál se zajímavostmi o horských rostlinách.
Začneme nejčasnějším horským květem - šafránem.
Šafrán karpatský
Šafrán (také jako šafrán Heuffelův - Crocus heuffelianus) je vytrvalá bylina, dorůstající většinou 10-15, maximálně až 20 cm. Většinu roku je rostlina skryta v půdě. Časně na jaře, zpravidla ještě mezi zbytky sněhu, z podzemní hlízy vyrůstá jediný květ. Okvětní lístky (2-3,5 cm dlouhé) jsou 3x delší než široké, lysé, fialové (vzácněji bělavé), na konci mají tmavší skvrny. Uprostřed květu najdeme nápadně oranžovou trojcípou bliznu.
Čárkovitě kopinaté listy vyrůstají často až po odkvětu, jen ve vyšších polohách, kde sníh vytrvává déle, se vyvíjejí zároveň s květem. V té době je semeník uložen v zemi, teprve později se dostává nad povrch jako plod - trojpouzdrá tobolka, dozrávající na prodlouženém stvolu až 10 cm nad zemí.
Rozšíření a stanoviště
Tento šafrán roste místy už od nížin, hojnější je však v podhůří a na horách, kde jsou jeho stanovištěm louky a pastviny a travnatá místa v kosodřevině. Výškového maxima dosahuje v 1800 m n. m. (Ďumbier). Je to karpatský druh. V ČR roste v Javorníkách, Beskydech, na Valašsku, v okolí Opavy, zplanělý je pak udáván i z Krkonoš a Jizerských hor.
%%full%%
Na Slovensku je znám v řadě oblastí: Považský Inovec, Babia hora, Oravská Magura, Malá a Velká Fatra, Tatry, Nízke Tatry, Spiš, Poľana a dále na východ až po Šariš.
Příbuzní
Druh ohrožuje sekundání sukcese (ukončení tradičního obhospodařování luk), stavební činnost v horském prostředí apod.
Vedle mnoha barevných zahradních šafránů (krokusů) známe i další 2 druhy, které můžeme přirozeně najít v časném jaře na našich horách. Na Slovensku (na Babí hoře, v Malé Fatře, v celých Tatrách a na Muráni) roste šafrán spišský (Crocus discolor = Crocus scepusiensis).
V jižních Čechách (Šumava, Novohradské hory) pak můžeme spatřit šafrán bělokvětý (C. albiflorus), který má květy bílé, bleděfialové nebo pruhované a jejich okvětní lístky jsou 4-5x delší než široké. Není zcela jasné, zda je u nás původní nebo byl v minulosti vysazen a zplaněl. Jeho původní domovinou jsou však Alpy.
Zajímavosti
- Šafránu karpatskému je velmi podobný šafrán spišský (Crocus discolor G. Reuss), ale liší se tím, že má okvětní lístky na konci špičaté a v ústí brvité. Šafrán spišský je západokarpatským endemitem a stejně jako šafrán karpatský je chráněný.
- Původne byly všechny populace ze Slovenska chápány jako druh Crocus heuffelianus, později byly západokarpatské populace vyčleněné do samostatného druhu Crocus discolor.
