Slavkovský štít

Slavkovský štít (polsky Sławkowski Szczyt) je výrazný vrchol tyčící se na jižním okraji Vysokých Tater a charakteristický téměř ze všech stran svým mohutným, oblým tvarem. Nejzajímavější pohled na něj je ovšem z ústí Malé Studené doliny, odkud vypadá opravdu působivě a krásně. Patří mezi oblíbené turisticky přístupné vrcholy Tater, odkud si každý může vychutnat krásné vrcholové panorama nebo vyhlídku Maxmiliánka.

Slavkovský štít zakončuje výraznou rozsochu vycházející z vrcholu Bradavice, která ze západu ohraničuje Veľkou Studenou dolinu. Na západě ční nad dolinou Slavkovskou, na jeho úbočí najdeme i malá Slavkovská plesa. Protože leží daleko na jih od hlavního tatranského hřebene, je z jeho vrcholu dokonalý kruhový rozhled – zejména na celou Veľkou Studenou dolinu, masív Gerlachovského a Lomnického štítu i na nedalekou Bradavicu.

Prvovýstup

Pravděpodobně díky své vysunuté poloze i malé technické obtížnosti, patřil Slavkovský štít mezi první zdolané tatranské vrcholy. První potvrzený výstup na vrchol Slavkovského štítu je již hodně starý, připadá na Juraje Bucholtze st. a jeho druhy. Vystupovali na vrchol v červenci 1664, výstup je popsaný v knize Besteigung der Schlagendorfer Spitze (r. 1774) vydané o 110 let později. Další výstup patří Stanisławu Staszicovi z roku 1805.

V zimě byl na vrcholku první Eduard Blásy s doprovodem horského vůdce J. Gellhofa. Bylo to v lednu 1873.

Výstupové cesty

Výstupová cesta stoupá v kamenitém jižním úbočí, k samotnému úpatí vede několik tras. Výchozím bodem je zpravidla Starý Smokovec, odkud je nejlepší sledovat stále  modrou značku a kolem prameniště Päť pramenov vystoupat až k rozcestí na Tatranské magistrále. Sem lze dojít také z Hrebienku či od Sliezského domu. Dále už vede vzhůru jediná cesta: nejprve se dostáváme nad hranici lesa na Slavkovskú vyhliadku. Od ní chodník pokračuje po Štrbavém hrebeni na Slavkovský Nos (2273 m), který mnozí netrpělivci už už považují za vrchol, aby po jeho dosažení se zklamáním zjistili, že na vrchol Slavkovského štítu zbývá ještě kus cesty. Výstup na vrchol ze Starého Smokovce zabere asi 5:30 hod.

I horolezcům nabízí srázy Slavkovského štítu možnost celé řady výstupů. Širokou severovýchodní stěnou štít spadá do Veľké Studené doliny několika výraznými žebry a strmými žlaby, ve kterých najdeme i známé ledopády (např. Veverkov žlab). Přechod hřebene přes Slavkovské sedlo je možno spojit i s výstupem na Bradavici. Řada horolezeckých cest vede i z Dolinky nad Vareškovým plesem na Slavkovskou kopu (2345 m).

• Na tatranský štít netypicky oblý tvar vrcholu je údajně důsledkem zemětřesení. Podle lidových vyprávění kdysi býval Slavkovský štít nejvyšším v celých Tatrách, avšak při zemětřesení v 17. stol. se jeho vrchol zřítil do doliny a památkou na původní velikost jsou dnes už jen rozsáhlá suťoviska na jeho úbočí. Ani tatranský znalec Ivan Bohuš analýzou historických údajů, ani profesor Michal Lukniš geomorfologickými výzkumy však tuto hypotézu nepodporují.
• Díky poměrně lehké dostupnosti byl vždy populárním vrcholem. Turisté na něj v minulosti vystupovali z jižní strany, tedy ne po Štrbavém hrebeni jako nyní. Dokonce se uvažovalo o postavení lanovky, ale nakonec byl zvolen Lomnický štít.
• Na Slavkovský štít se lze dostat po  modré turistické značce. Turistický chodník na vrchol zde nechal povětšinou vlastním nákladem vybudovat Maximilian Weisz v letech 1901-1908. Název štítu pochází od obce Velký Slavkov, historicky k spišské vsi štít patřil.