Strach ze Schengenu?

O co vlastně jde?

Diskusí odstartoval článek v polském deníku Gazeta Krakowska. Podle něj se Slováci bojí, že po vstupu Polska i Slovenska do Schengenu budou moci polští návštěvníci překračovat státní hranici kdekoliv, kde se potkávají polské a slovenské turistické trasy. Údajně to vyvolává obavy představitelů slovenského TANAPu, jehož ředitel Pavol Majko se vyjádřil, že pro přírodu to bude velice špatné.

Proto se prý má změnit vedení některých chodníků v blízkosti hranice, především v  Tiché dolině. Jeho polský protějšek Pawel Skawiński si naopak myslí, že obavy jsou předčasné. Předpokládá, že polští turisté si místo náročné cesty Tichou dolinou vyberou jednodušší procházku jinudy.

Uzavřít dolinu, ale zpřístupnit hřeben?

Cílem takového opatření by zřejmě mělo být, zabránit velkému množství turistů, kteří se dopraví pomocí lanovky na Kasprův vrch, aby procházeli Tichou dolinou. Ta je dnes považována za jedno z posledních útočišť vzácných druhů zvěře, mimo jiné medvědů. Proto se zřejmě Správě TANAPu nelíbí představa potenciálního zpřístupnění okruhu Tomanovská dolina - Tichá dolina - Suché sedlo s návratem zpět na Kasprův vrch.

V článku uveřejněném na serveru Hiking.sk se proto mluví o zrušení chodníku z  Tiché doliny do Tomanovského sedla, později přibyla také informace o uvažovaném zpřístupnění dosud uzavřeného hraničního hřebene od Kasprova vrchu do Pyšného sedla. Takováto cesta by si nicméně vynutila nezanedbatelné terénní úpravy na slovenské straně, a lze tedy pochybovat o smysluplnosti takového kroku, má-li být cílem opravdu ochrana přírody.

Kde bude možno přecházet

Schengenský režim v praxi neznamená, že lze hranice překračovat na libovolném místě. V chráněném území, zvláště jde-li o oboustranný národní park, budou i nadále platit pravidla pohybu podle návštěvního řádu. Státní hranici ale bude možno překračovat i na místech, kde se potkávají turistické chodníky, i když zde nebyl zřízen hraniční přechod. Takových lokalit je v Tatrách více.

Ve Vysokých Tatrách sice nebude žádné nové místo legálního přechodu kromě Rysů, naproti tomu v  Západních Tatrách vede "společná" značka po větší části hraničního hřebene, přístupy z obou stran vedou např. na Bobrovecké sedlo, sedlo Rákoň/Volovec, na Končistou, Gáborovo sedlo či zmíněné Tomanovské sedlo. Poněkud absurdní je situace na slovenské straně v  Suchém sedle (Kasprowy Wierch), kde v terénu končí turistické značení několik desítek metrů před státní hranicí.

Možné problémy a ticho po pěšině

Ve skutečnosti nejde jen o to, kolik turistů hranici nakonec překročí. Praktický poblém by mohl po uvolnění hraničního režimu nastat např. v důsledku obnovení tlaků na používání některých uzavřených cest, nicméně v terénu existujících (např. Pyšné sedlo, Hladké sedlo, Chalubinského vráta, Mengusovské sedlo). Dosud totiž představovali určitou pojistku pro ochranu přírody pohraničníci, kteří tyto lokality střežili.

%%full%%

Lze však očekávat, že po vstupu do Schengenu samotní strážci ochrany přírody nedokáží pohyb velkého množství turistů přes hranici usměrňovat. A případné otevření nové části přechodu hřebene nepochybně zvýší atraktivitu bivakování. Zajímavé však je, že se k tomuto tématu oficiálně nevyjádřili ani Správa TANAPu, ani správci turistických chodníků Štátne lesy TANAPu. Internetové stránky obou organizací o těchto plánech zatím mlčí...