Tatranské kalamity
30.11.
2004
Podobné katastrofy už v Tatrách dříve proběhly, rozsahem byly menší
Reportáže v televizi, články v tisku, rozhovory s politiky, s ochranáři, s obyčejnými občany... Média nám ukazují, jak krutá byla větrná smršť pod Tatrami. Pohled na zkázu způsobenou nedávnou vichřicí ve Vysokých Tatrách přímo vybízí ke srovnání s historií.
Jak padaly stromy za oběť přírodním živlům v průběhu posledních sta let? Najdeme srovnání s letošní kalamitou?
Větrné kalamity
Tatranské lesy musely odpradávna čelit silným vichřicím. První historicky doložená větrná kalamita je až z roku 1898, bohužel, nemáme o ní podrobnější informace. V minulém století bylo v Tatrách několik významných větrných kalamit. Ta předposlední, javorinská, se odehrála jen před dvěma roky.
Chronologie velkých kalamit
- 1915 - orkán, který trval 21 hodin vyvrátil lesní porosty od Danielova po Tatranskou Lesnou ve výměře 1 265 ha (280 000 m3 dřeva)
- 1925 - vichřice za jediný den zničila v okolí Podbanského 150 000 m3 dřeva. Obnažené lesní porosty padaly při každé další vichřici a tak v následujících 5 letech škody znovu a znovu narůstaly. Pří likvidaci škod zde pracovalo až 500 lesních dělníků, kteří byli přivolaní až z Rumunska. Špatné cesty dovolovaly svážet dřevo pouze v zimních měsících. Stopy po kalamitě jsou dodnes patrné.
- 1941 - orkán zničil anebo poškodil 60% porostu od Kôprové doliny po Tatranskou Polianku (320 000 m3 dřeva). Škody narostly ještě v letech 1953-1956 z následné kůrovcové kalamity.
- 2002 - donedávna poslední větrná kalamita postihla především oblast Tatranské Javoriny. Škoda činila 115 000 m3.
%%full%%
Dohromady větrné smrště od roku 1883 donedávna zlikvidovaly téměř 3 miliony m3 dřeva. Což je zhruba stejné množství dřeva nakolik se odhadují škody letošní listopadové kalamity!
Kůrovcové kalamity
Použité zdroje:
časopis Tatry 5/2003 - článek K problému starostlivosti o lesy postihnuté kalamitami I., autor: Ing. Milan Koreň, CSc.
Slovensko-poľské TATRY, vydavateľstvo Dajama, autoři: Daniel Kollár, Ján Lacika, Roman Malarz, Bratislava 1998.
Kůrovcové kalamity postupovaly v ruku v ruce za větrnými kalamitami. Obnažené a poškozené lesní porosty často padly za oběť kůrovci, který někdy škody i zdvojnásobil. Pomalý konec takto zasažených lesů není běžnému turistovi však tolik nápadný. Od konce 19. století kůrovcovým kalamitám padlo za oběť zhruba 700 000 m3 dřeva. Ani dnes se zasažení kůrovcem nedá vyloučit.
Oheň a laviny
Oheň likvidoval porost především v 15. a 16. století, kdy probíhala valašská kolonizace a s jeho pomocí se rozšiřovaly pastviny. Kromě úbytku kosodřeviny dodnes vidíme stopy ve snížení horní hranice lesa. I později však k požárům docházelo, roku 1904 například oheň postihnul Kamenistou dolinu a ta zůstala dodnes téměř bez lesa.
Posledním, ale velice nevyzpytatelným likvidátorem lesních porostů jsou laviny. Dosáhnou-li takové síly, že sjíždí až na dno doliny, zničí vše co jim stojí v cestě. Někdy už pouze svojí tlakovou vlnou. Jejich stopy na lesním porostu můžeme vidět především v hluboce zaříznutých dolinách Západních Tater. Největší lavina spadla roku 1924 v Tiché dolině pod Ľaliovým sedlem. Ohromná masa sněhu oholila svahy od kosodřeviny a lesa v šířce 4 km!
Obnova...
Z výčtu historických informací je patrné, že současná kalamita, která postihla lesy Tatranského národního parku nemá v historii obdoby! I přes moderní technické vymoženosti a znalosti v péči o les, bude obnova krajiny trvat několik desetiletí.
