Tipy na tatranské výstupy

5.1.

2017

Kateřina Balcarová

Víkendový výlet z Bielej Vody přes chaty do St. Smokovce

Přemýšlíte, co naskládat do batohu, když jedete na hory? Tatry v létě lákají k zajímavým přechodům a pro zdatné turisty se nabízejí několikadenní varianty, jak zůstat v horském prostředí a využít k přenocování chat.

Chystáte se na hory?

Tatry jsou vysoké hory, je potřeba to vzít v potaz už při balení outdoorového vybavení. Vysoké Tatry jsou blízko, jsou cenově dostupné, domluvíte se tam rodným jazykem a jsou nádherné. To jsou asi ty hlavní důvody, proč tam každoročně potkáte tolik Čechů. I my patříme k lidem, kteří Slovenskou přírodu milují a když se rozhodují, kam na prodloužený víkend nebo dovolenou do hor, Tatry jsou jasnou volbou.

Nám se věci pohodlně vešly do jednoho středně velkého batohu. Často jezdíme autobusem nebo vlakem. Inspirujte se naším víkendovým výletem.

Biela Voda (915 m n.m.) – Chata pri Zelenom plese (1550 m n.m.) – Téryho chata (2015 m n.m.) – Zbojnícka chata (1960 m n.m.) – Starý Smokovec ( 990 m n.m.)

Výstupy ve Vysokých Tatrách většinou začínáme v Bielej Vode, kde vás autobus vyplivne na zastávce přímo u turistické značky, která vás za tři hodiny dovede nepříliš náročným stoupáním až k Chatě pri Zelenom plese. Tam se můžete ubytovat, nechat tam věci a vyrazit nalehko na nějaký z okolních štítů. V okolí je také spousta horolezeckých i turistických výstupů. Turistické trasy bývají v obtížnějších a nebezpečnějších místech zajištěny řetězy. Já doporučuji výstup na Jahňací štít (2229 m n. m.). Od chaty vyjdete úzkým strmým chodníkem do Červenej doliny (1811 m n.m.). Projdete kolem Červeného a Belasého plesa a po upraveném chodníku se dostanete pod Zmrzlou vežu a vystoupáte až do Kolového sedla a pak dále na Jahňací štít. V nebezpečných nebo technicky náročnějších úsecích si můžete pomoci řetězy. Během výstupu se vám otevírají nádherné výhledy na Zelené pleso, Malý Kežmarský štít (2514 m n.m.), Pyšný štít (2623 m n.m.) nebo Baranie rohy (2526 m.n.m.). Na vrcholu vás čeká nádherný výhled na Belianské Tatry. Zpět se vydáte po stejné trase. Výstup od chaty i se sestupem vám včetně relaxace a svačiny na vrcholku zabere cca 4 hodiny. Výstup je středně náročný, proto je fajn mít už nějaké zkušenosti s pohybem ve vysokých horách.

Přechod náročného sedla

Cesta na Baranie rohy

Pohyb mimo značené cesty je v Tatranském národním parku letitý problém. Mimo značku mohou jen osoby a jejich doprovod uvedené v návštěvním řádu. V diskutovaném návrhu nového řádu jsou uvedené tzv. Vyhradené trasy pre turistiku vyššej obtiažnosti, kam patří uvedená trasa na Baranie rohy, ale tento řád zatím není platný.

Další den nás čeká vysokohorský přechod od Chaty pii Zelenom plese Velkou Zmrzlou dolinou přes Baranie sedlo (2389 m n.m.) na Téryho chatu. V plánu byl i výstup na Baranie rohy, ale na sedle poprvé zahřmělo a tak jsme utíkali ryche dolů. Nutno říci, že trasa z chaty na Baranie sedlo je přístupná podle návštěvního pořádku TANAPu pouze horolezcům, tj. členům ČHS za účelem nástupu k horolezeckým cestám. Jinak se vystavujete riziku pokuty. Tato trasa je na cca 4 hodiny. Od chaty obejdete Zelené pleso po levé straně a neznačený chodník vás dovede pod práh Velkej Zmrzlej doliny. Do doliny vás pak dovedou řetězy v tzv. flašce. Dále stále stoupáte pod žleb vedoucí z Baranieho sedla. Čeká vás suťoviště a zřejmě i trochu sněhového pole, sníh tam leží po většinu roku. Vpravo od žlebu pak nastoupíte do cesty zajištěné řetězy a jedním žebříkem, které vás dovedou až do Baranieho sedla. Tady přichází bouřka a tak vynecháváme výstup na vrchol i svačinu a utíkáme dolů na Téryho chatu (2 015 m n.m.). Tam jsme ani ne za hodinu, přesto nás bouřka rychle dožene a práská nám za patami. Byl by čas ještě pokračovat dál na Zbojnickou chatu, kvůli bouřce ale zůstáváme na Téryho chatě, hrajeme karty, kocháme se pohledy na okolní štíty (chata je obklopená z jihovýchodu Žltou stenou (2 182 m) a Prostredným hrotom (2 441 m), ze západu Širokou vežou (2 461,5 m), nasleduje Ľadový štít, Snehový štít, Baranie rohy, na severovýchodě Pyšný štít a Lomnický štít) a v noci pak spíme v jídelně chaty na zemi, protože všechny pokoje jsou obsazené. Bouřka zuří a zuří a tak se všichni příchozí rozhodli tu přečkat noc.

Z Malé do Velké Studené doliny

Další den už je poslední. Brzy ráno vyrážíme po žlutě značené trase do Priečneho sedla (2352 m n.m.) na Zbojnickou chatu, kde se občerstvíme a poté sestupujeme do Starého Smokovce. Výstup do sedla je strmý a je opět zajištěn řetězy - dnes již obousměrnými. Trasa vyžaduje jistou chůzi a ideálně nemít strach z výšek, resp. hloubek (ale to platí i pro předchozí dny). Ze sedla se vám opět otevřou nádherné výhledy. Z okolních štítů dominují Lomnický štít (2634 m.n.m.) na východ a Gerlachovský štít (2654 m.n.m.) na západ. Dále nás čeká kratší prudké suťovisko a pak už pohodová cesta až ke Zbojnické chatě ležící ve Velké Studené dolině. Tady se můžete zastavit a přespat a užít si tak ještě další den ve výškách, my ale utíkáme na vlak do Starého Smokovce. Vydáváme se po modře značené cestě kolem ples a podél Velkého Studeného potoka, kde se pak po dvou hodinách napojíme na Tatranskou magistrálu, která nás dovede až do Smokovců.

A další tři nádherné dny našeho života jsou za námi. Tatry nikdy neomrzí!