Z Tater někteří ptáci už odletěli

Stěhovaví ptáci

Rána jsou už chladná, listí na stromech se barví a opadává. Potrava v lesích ptákům ubývá. A tak, jak přirozeně potravy ptákům ubývá, ubývá v tatranských lesích i ptactva, které je životně závislé zejména na hmyzu.

Hlad je vyhání pryč

Nedostatek potravy je hlavním důvodem stěhování některých druhů ptáků do oblastí, kde během zimních měsíců dokážou najít hmyzu pro přežití. „Dominantnými sťahovavými druhmi sú vtáky viazané na hmyz. Preto hmyzožravé dážďovníky (rorýsi) či lastovičky (vlaštovky) odlietajú z týchto oblastí na juh medzi prvými,“ říká Jozef Hybler, zoolog Štátnych lesov TANAPu. Během zimy ale ubyde v Tatrách ptačích druhů mnohem více. „Prevažná väčšina z nich opustí vysokohorské biotopy už s príchodom prvých ranných mrazov,“ popisuje Vladimír Michalec, lesník z ochranného obvodu Habovka Štátnych lesov TANAPu. "Pred zimou z Tatier odlietajú škorce, škovránky, kolibkáriky, trasochvosty, strakoše, niektoré druhy drozdov, strnádok a ľabtušiek. Neprezimujú tu ani penice, žltochvosty, skaliariky a vzácne muráriky. V období, keď začnú zamŕzať plesá, vymiznú aj kačice divé. Nie všetky druhy vtáčikov však odlietajú ďaleko do teplých krajín. Zletia iba do nižších polôh. Podľa Vlada Michalca „sa v podhorí Tatier môžeme počas zimy vzácne stretnúť s čvrlikavýmí kŕdlikami chochláčov severských živiacich sa bobuľami kríkov a jarabiny vtáčej“.
Postupně tedy mizí špačci, skřivani, budníčkové, konipasi, ťuhýkové, některé druhy drozdů, strnadi, lindušky. Nepřezimují ani pěnice, rehkové, bělořiti a vzácní zedníčkové. Ze zamrzlých ples zmizí i divoké kachny. V podhoří se naopak může objevit brkoslav severní.

Velké ptačí manévry

Z dravců se v zimním období přesouvá na jih v Tatrách nejčastěji zastoupená káně lesní (myšiak lesný). Stěhovavými druhy dravců jsou i orel křiklavý (orol krikľavý), ostříž lesní (sokol lastovičiar) či moták pochop (kaňa močiarna). Zimu v Tatrách naopak dokáže přežít kromě přilétající káně rousná (myšiak severský) i orel skalní (orol skalný), poštolka obecná (sokol myšiar) či jestřáb velký (jastrab veľký) a krahujec obecný (krahulec). A kromě krkavce v lesích Tatranského národního parku celou zimu zůstávají i další druhy menších ptáků. „Sú to hlavne všetky druhy sýkoriek, vtáčence stehlíkovité, medzi nimi aj vzácna čečetka. Neodlieta ani brhlík lesný či ďatľovité vtáky. Na nezamŕzajúcich potokoch celú zimu vídať vodnára. Zo zasneženého lesa neodlietajú ani lesné sovy a sovičky, či už je to pôtik kapcavý alebo kuvičok vrabčí. Nad zasneženou tatranskou krajinou hliadkujú dravce, medzi nimi jastrab lesný, krahulec a orol skalný. V zasneženom lese zostávajú vzácne lesné kury ako hlucháň, tetrov či jariabok,“ vyjmenovává Vlado Michalec. Některé druhy ptáků se, díky čím dál častěji se opakujícím mírnějším zimám, pokoušejí v Tatrách i přezimovat. Těmi jsou například kos černý a rehek domácí.
Vladimír Michalec popsal postupně sýkorky, pěnkavovité, čečetku, brhlíky, datlovité ptáky a skorce vodního. Ze sov jsou to sýc rousný a kulíšek nejmenší. Po dravcích ještě zmínil tetřevy, tetřívky a jeřábky.

Čím se kdo živí

V Tatrách zimující ptáci vyhledávají různou potravu, ať už to jsou semena stromů, keřů a rostlin a jejich pupeny nebo hmyz, který se ukrává pod kůrou. „Dravce a sovy lovia myši, drobné spevavce, mnohé nepohrdnú zdochlinou, o ktorú sa delia so strakami a krkavcami. Sojky a orešnice lúskajú semienka liesky a limby s vysokým obsahom výživných látok. Sýkorky, pinky a mnoho ďalších druhov s obľubou navštevuje kŕmidlá naplnené slnečnicovými semienkami a lojom, vďaka čomu dokáže prežiť zimu viacero z nich,“ dodává Jozef Hybler.

Zdroj:

Tisková zpráva ŠL TANAPu