Zásady lezení
Horolezeckou činnost v Tatrách mohou podle návštěvního řádu parku vykonávat pouze horolezci organizovaní ve svazech.
- Každý má povinnost mít u sebe v terénu platný průkaz své horolezecké organizace a na požádání se s ním prokázat pracovníkům orgánů ochrany přírody nebo členům stráže přírody.
Před odchodem na túru je každý povinen ve výchozím ubytovacím zařízení zanechat záznam o směru a o cíli horolezecké túry (kniha túr). Překročení předpokládaného času návratu o více než 6 hodin se považuje za přímou žádost o záchranu!
Horolezecké desatero
- Tatry jsou hory!
- V horách nevystačíš pouze s expreskami jako na skalkách!
- Je lepší mít více materiálu než méně!
- Lez jen s tím, kdo už má v Tatrách s lezením zkušenosti!
- Vždy si pořádně přečti a prohlídni kudy vede cesta!
- Nepouštěj se do cest, kde je v průvodci napsáno lámavé nebo nebezpečné!
- Nepřeceňuj své možnosti! (Lez cestu cca o 1.5 až 2 stupně lehčí než lezeš jako první na skalkách)
- Vždy pořádně prostuduj sestup a možné ústupové cesty!
- Měj dostatečnou časovou rezervu!
- Podívej se na Symbolický cintorín!
Nešvary
Řada zjednodušujících návyků z lezení na skalkách může vést v horách k neštěstí. Na horách nelze tolerovat jištění přes osmu (dlouhý pád přes osmu nechytíme; jistíme zásadně přes poloviční lodní uzel). Při lezení na jednoduchém laně hrozí velké nebezpečí přetržení lana při pádu přes hranu. Zbytečným hazardem je lezení či slaňování bez přilby (časté padání kamení). Také bychom neměli lézt pouze v sedáku. Kombinace sedacího a prsního úvazku je jediný způsob, zabraňující přetočení při pádu.
Zlaté pravidlo
Na horách proto lezeme zásadně s prsákem i sedákem, v přilbě a na dvojitém nebo polovičním laně. Nezapomínejme, že horolezecké výstupy nekončí nahoře na vrcholech, ale až po úspěšném sestupu dolů!
