Žiarska chata (1325 m)

Popis

V zimě vyrazíme autobusové zastávky v ústí doliny po asfaltové cestě k chatě. Cesta stoupá jen mírně. Asi 5 min chůze nad parkovištěm po pravé straně silnice můžeme nahlédnout do zaledněné "jeskyně" v úbočí masivu Barance.

Jeskyně je ve skutečnosti opuštěnou hornickou štolou, přezimují zde netopýři. Po chvilce přijdeme k místu, kde odbočuje letní turistická cesta doleva přes potok a dále pokračuje traverzem svahu nad potokem. V zimě kvůli lavinám je určitě bezpečnější i pohodlnější držet se zásobovací silnice vedoucí až k chatě. Pokračujeme přímo po ní, až dojdeme k dvojité serpentině tvaru "S". Silnice tu překračuje potok Smrečianka a poté mírně stoupá do protějšího svahu. Turistická cesta esíčko protíná a prochází zkratkou kolem chat, nad zákrutem se pak obě varianty opět scházejí.

Od tohoto místa silnice dál asi tři čtvrtě hodiny stoupá proti proudu potoka bez výrazných změn směru, sklon je jen o něco prudší než v dolním úseku. Vstup do lavinového terénu nám zřetelně ukazují stopy po stoleté lavině a otevírá se první výhled na hřeben. Dojdeme k mostu na další "esíčko", a to jsme již v místě, kde se na silnici zleva připojuje letní turistická cesta. Žiarska chata už je nad zatáčkou na dohled, zbývá k ní čtvrthodina chůze.

U Žiarské chaty v zimě zpřístupněná cesta končí, výjimka platí do konce roku 2014 a otevírá turistům cestu do Žiarského sedla, na Plačlivý a na přes Smrek na Baranec.

Od chaty se otevírá i areál pro skialpinisty, ti tu mají mnoho možností k atraktivním sjezdům ve volném terénu. Turisté tak mají aspoň příležitost pozorovat extrémní lyžaře na dálku, jak stoupají pod hlavní hřeben Západních Tater. Na chatě si přitom můžeme dopřát občerstvení i něco pro zahřátí.

Před návratem dolů doporučujeme ještě návštěvu tzv. Pietního místa k uctění památky obětí hor. Jde o obdobu vysokotatranského Symbolického cintorína u Popradského plesa. Malou zvoničku s křížem najdeme asi minutu od chaty, při zeleně značené cestě směřující do Jaloveckého sedla. Dál než k tomuto památníku však už není bezpečné chodit, hrozí nebezpečí lavin. Sestup od chaty zpět dolinou by neměl činit žádný problém, přesto v zimních podmínkách doporučujeme i na zpáteční cestě obezřetnost.

Žiarska dolina (ústí, SAD, 870 m) - Žiarska chata (1325 m) (1:30) - Pietné miesto (0:05) - Žiarska dolina (ústí, SAD) (1:30).

Celkem 3:05 hod.

Pozor! Udávané časy jsou pro letní turistiku, v zimě se mohou jednotlivé intervaly výrazně změnit podle množství a kvality sněhu!

Při zhoršených podmínkách (namrzlý sníh, ledovka) je však třeba počítat s nutností zimní výbavy. Sledujte aktuální informace o schůdnosti chodníků a lavinové situaci nebo se informujte o podmínkách přímo u Horské záchranné služby v ústí doliny.

Žiarska dolina je velmi dobře dostupná linkovým autobusem z Liptovského Mikuláše (zast. SAD v ústí Žiarské doliny)

• Žiarska chata, jak ji známe dnes, není prvním turistickým zařízením v tomto místě. Původní útulna z roku 1939 byla za II. světové války zničena. V roce 1949 byla proto vybudována první část dnešní chaty jako zázemí pro stavbu většího objektu. Novou chatu začali stavět odbor KST z Liptovského Mikuláše. K jejímu dokončení však nakonec nedošlo, a  tak byla (původně provizorní) stavba alespoň rozšířena a zvelebena. Nově zrekonstruovaná je chata od roku 2006 a také od roku 2009, kdy v dolině spadla "stoletá lavina".
• Prostredný grúň v samém závěru Žiarske doliny odděluje od sebe Malé Závraty (pod vrcholem Plačlivého) a Veľké Závraty (pod Tromi kopami). Jedná se o strmé terénní stupně vymodelované ledovcem. Oba kary ohraničené nahoře hlavním hřebenem představují atraktivní areál pro provozování skialpinismu.