Značené cesty v polovině minulého století

V poslední době si určitě mnozí z vás pamatují např. změnu vedení modré značky na Kriváň přes vrchol Malého Kriváně namísto přímého výstupu do Daxnerova sedla, posunutí žlutě značeného přechodu přes Bystré sedlo do Bystré lávky nebo zrušení zeleně značených serpentin ze  Skalnatého plesa na Lomnické sedlo.

Vysoké Tatry v 50. letech

Podívejme se tedy na mapu z počátku 50. let 20. století, kdy místo Gerlachovského štítu bylo napsáno Stalinov štít a srovnejme tehdejší značení ve slovenské části Vysokých a  Belianských Tater s dnešním.

Cesta ke Kriváňskému Zelenému plesu

Nejzápadnější výrazný vrchol hlavního hřebene Svinica nebyl dostupný značenou cestou. Byla zde pouze z minulosti známá zeleně značená spojka mezi sedlem Závory a Ľaliovým sedlem, traverzující svahy Valentkové, Svinice a Prostredné kopy. Na ni jste se mohli dostat i žlutou značkou přímo z Hladkého sedla.

Temnosmrečinská plesa taktéž nebyla dostupná po klasické značce. Ještě východněji je zeleně vyznačen mnohým turistům známý výstup od Veľkého Hincova plesa do Mengusovského sedla.

Z modré značky na Kriváň bylo možno odbočit na žlutě značenou stezku, vedoucí dolinou Zadný handel až ke Krivánskému Zelenému plesu. V dané době ještě pro turisty neexistoval přechod přes Bystré sedlo (dnes přes Bystrou lávku), a tak žluté značky ve  Furkotské i Mlynické dolině končily v jejich závěru, možná až na Furkotském štítu, resp. u Capieho plesa.

Chybějící klasika

Vrchol Ostrva bylo možno zdolat nejen od Popradského plesa po červené magistrále, ale i modře značenou stezkou, vedoucí od obce Vyšné Hágy (resp. z oblasti zvané Šum) severozápadním směrem. V  pásmu kosodřeviny cesta překonávala převýšení serpentínami a vyšplhala se tak až na hřeben Ostrvy.

Výstup Bielovodskou dolinou byl stejný jako dnes až do výšky přibližně 1300 m n. m., kde se tehdy modrá značka stočila do Svišťové doliny a tou vedla až k Zamrznutému plesu pod sedla Poľský hrebeň a Prielom. Cesta z Poľského hrebeňa na Východnou Vysokou nebyla v mapě vyznačena.

Zajímavé také je, že značka nevedla dnes jednou z nejpopulárnějších tatranských tras - přechodem přes Priečne sedlo z Téryho na Zbojníckou chatu, stejně jako na Slavkovský štít. Ve Veľké Studené dolině odbočovala z modře značené cesty v  oblasti pod Prostredným hrotem zelená trasa, vedoucí pravděpodobně na vrchol Strelecké veže.

%%full%%

Na východě všechno jinak?

Nad magistrálou mezi Lomnickou vyhliadkou a Skalnatým plesem existovala modrá značka, traverzující Skalnatou dolinu ve výšce kolem 1850 m n. m., která se napojovala zpět na magistrálu nad Huncovskou vyhliadkou. Protínal ji zeleně vyznačený chodník z Tatranské Lomnice až na Lomnické sedlo.

Z Tatranských Matliarov jste se mohli dostat na Sedlo pod Malou Svišťovkou po žluté, v druhé polovině kopírující Huncovský potok a protínající tak modrou "okružní" trasu ze stanice Štart. Také výstup na Veľkou Svišťovku vedl jinudy - vrchol se podle všeho obcházel zprava, sestup do Doliny Zeleného plesa překonával převýšení obloukem a napojoval se na dnešní červenou někde v místech pod řetězy. Modrá značka Dolinou Kežmarskej Bielej vody vedla pravděpodobně od Šalviového prameňa po trase dnešní žluté, od které odbočila ve výšce asi 1290 m n. m. (odtud tehdy začínala žlutá na Chatu pri Zelenom plese) a napojila se na zeleně značenou cestu od chaty Plesnivec k Veľkému Bielemu plesu. Spolu se zelenou pokračovala až k Napájadlovému potoku, kde se oddělila a  dolinou Predné Meďodoly vystoupala přímo do Kopského sedla.

Přístupné Belianské Tatry

Jak asi víte, Belianské Tatry byly v minulosti turistům přístupné. Vedla jimi magistrála, jenž pokračovala od Veľkého Bieleho plesa pod vrcholem Hlúpy, přes Zadné a Predné Jatky, Košiare, Bujačí vrch, Skalné vráta až do Tatranské Kotliny. Existovala také modrá spojka od chaty TANAPu (nedaleko hotelu Magura), napojující se na chodník v Monkově dolině, žlutá značka ze Ždiaru k  vrcholu Javorinka a červená do oblasti Tokáreň.

Ždiarskou vidlu bylo možno zdolat ze Širokého sedla, do něhož ze Ždiaru vedla nad zelenou značkou v  Monkové dolině navíc ještě červeně značená cesta. Tento chodník pokračoval až na Havran, odkud se dalo žlutou sestoupit zpět do Ždiaru.

• Možnosti pro túry se mění i se vstupem Polska a Slovenska do schengenského prostoru.
• Z důvodu ochrany přírody byla např. po vstupu do Schengenu zrušena značka na Bobrovec a také na Tomanovské sedlo.