Zvěř ve městě
Se zvěří se setkáváme častěji a hlavně na neobvyklých místech.
V titulu článku máme na mysli samozřejmě divoká zvířata ve městě Vysoké Tatry. V posledních letech se totiž můžeme častěji setkat s jinak divoce žijícími obyvateli Tater v nejbližším okolí lidských příbytků. V září a v říjnu zavítal do města opakovaně i medvěd, a to rovnou do centra - na nádraží ve Starém Smokovci.
Unikátní fotografie
Ne, opravdu se nejedná o fotomontáž. Tříletý medvěd na snímcích se procházel po peróně a v kolejišti dopravního uzlu města Vysoké Tatry, a to 7.10.2008 před desátou hodinou dopoledne. Podařilo se jej vyfotografovat účastníkům železničního semináře, který se tu právě konal.
Ač se tu mladý medvěd ukazuje velmi často, tak jde o ojediněle zdařilou sérii fotografií. Jeho oblíbenou trasou přes Smokovec je směr právě od nádraží nahoru kolem bankomatu, kostela a pak mizí v lese. Pravidelně ho vídají také u hotelů Bystrina a Park. Podle jeho chování jde o klasický případ "kontejnerového jedince", který se už od své matky naučil, že v okolí lidských příbytků je dostupná potrava.
Tetřev, jeleni, medvědi
V říjnu 2007 zavítal do intravilánu některých částí města Vysoké Tatry samec tetřeva hlušce. Obvykle velmi plachý tetřev navštěvoval několik měsíců (přes zimu) především Vyšné Hágy, objevoval se ale také v Nové Poliance a na Štrbském plese. V Tatranské Lomnici se už dlouhou dobu beze strachu z lidí vyskytuje celé stádo jelenů (přesněji laní) a není vzácností potkat je ani za bílého dne.
%%full%%
I medvědi se tu a tam vyskytli v okolí lidských příbytků, ale dosud jen ve vyšších polohách. Např. od března 2008 opakovaně vodila jedna medvědice svá tři mláďata do okolí Zamkovského chaty. Tato medvědí rodina pak dělala nechtěnou společnost i turistům v okolí Magistrály a Hrebienku, a proto bylo rozhodnuto o jejich odchytu, tento jedinec se však chytit zatím nenechal.
Zvěř po kalamitě
Použité zdroje a zajímavé odkazy:
Časopis Tatry 4/2008, 5/2008
článek na www.cassovia.sk
Medvěd se prochází po městě - před hotelem Bellevue
Důvody čím dál častějších pozorování divoké fauny v okolí sídel jsou zřejmé. Odborníci odhadují, že v TANAPu dnes žije 50-70 medvědů, aktuální stavy jelení zvěře se pak počítají kolem 500 ks. Lesní fauna však po větrné kalamitě v listopadu 2004 přišla najednou o nezanedbatelnou část svého prostředí, které se na velkých plochách po zpracování kalamity proměnilo na rozsáhlé paseky.
Pro zvířata je domovem spíše špatně prostupný les plný vývratů a zlomů. Naproti tomu, velkoplošné paseky neposkytují zdaleka tolik úkrytů, a také potravní nabídka je zde nesrovnatelně chudší. Zvěř se proto vydává hledat nové biotopy a potravní zdroje.
Video: A další medvěd v Jednotě
Medvědi a lesní hospodaření
I v těchto souvislostech je třeba vnímat bezzásahový režim v jádrové zóně národního parku, který se mnohým lidem nelíbí a některé návštěvníky až děsí, jako důležitou součást fungování parku. Ukažme si to konkrétněji u medvědů. Důležitou součást jejich potravy představují lesní plody, hlavně borůvky. Brusnice dávají obecně přednost částečnému zastínění stromovým patrem (i stojícími soušemi) před mnohem více rozkolísaným pasekovým klimatem.
K tomu si přidejme poškození přízemní vegetace lesnickou mechanizací a možné přímé rušení medvědů při zpracování dřevní hmoty. Je zřejmé, že pro medvědy znamenala kalamita velmi citelnou událost, která je doslova vyhnala z lesa. Uvědomíme-li si, že těžiště medvědí populace se nachází v Tiché a Kôprové dolině a jeden dospělý samec potřebuje teritorium 2-5.000 ha, není těžké si představit, že by problémových jedinců mohlo být ještě mnohem víc, pokud by i zde proběhlo důsledné zpracování kalamity.