Baranec (2184 m)

Popis

Ze zastávky autobusu v Žiarske dolině se vydáme po žluté značce, která několik set metrů vede souhlasně s červenou (západotatranský úsek magistrály). Vzápětí však odbočí z asfaltky doleva do lesa a začne poměrně prudce stoupat. Sklon svahu zpočátku zmírňuje klikatící se chodník, ale přibližně po hodině chůze se cesta napřímí. Z lesa vyjdeme po dvou hodinách stoupání, v místech zvaných Hole. Poprvé uvidíme před sebe, dohlédneme dokonce až na vytoužený vrchol, ale k němu zbývá ještě pořádný kus cesty. Musíme dál stoupat travnatým svahem, kde je turistické značení zajišťováno pomocí kůlů. Pak už jdeme mezi občasnými ostrůvky kosodřeviny po oblém hřebínku, kde konečně není svah tak prudký.

S rostoucí výškou se stále zlepšuje rozhled, z vrcholu už vidíme celé Západné Tatry. Kromě sousedního Smreku a hlavního hřebene, který zabírá většinu panoramatu severně od nás, jsou dalšími výraznými horskými skupinami například Otrhance na protější (východní) straně Jamnické doliny, ještě více na východ Bystrá, Liptovské kopy a za nimi Vysoké Tatry. Na opačnou stranu leží Chočské vrchy a nižší části Západných Tater, pás Nízkých Tater dotváří jižní obzor.

Na vrcholu Barance se na žlutou připojuje zelená značka, která přichází hřebenem Malého Barance z Račkové doliny. Pokud ale budeme pokračovat po žluté, vede naše další cesta na Smrek, což znamená klesnout po suťovo-kamenitém hřebeni o cca 200 výškových metrů a vzápětí 100 m vystoupat. Z vrcholu Smreku to bude už jen z kopce. Nejprve docela pohodlně sestupujeme do Žiarskeho sedla (Żarska Przełęcz) a pak z něho po zeleně značeném chodníku doleva do Žiarske doliny. K jejímu ústí jsou to odtud tři hodiny. Sestoupit však také můžeme na opačnou stranu Jamníckou dolinou. Tato možnost je podrobněji rozepsána ve variantě přes Malý Baranec (viz níže). Pro popis cesty Žiarskou dolinou viz túra Baníkov a Tri kopy.

Žiarska dolina (ústí, SAD, 870 m) - po Hole (cca 1500 m) (2:00) - Baranec (2184 m) (1:30) - Smrek (2072 m) (0:45) - Žiarske sedlo (1917 m) (0:45) - po rozc. pod Homôlkou (0:30) - Žiarska chata (1:00) - po Žiarska dolina (ústí, SAD) (1:30).

Celkem 8:00 hod.

Žiarska dolina je velmi dobře dostupná linkovým autobusem z Liptovského Mikuláše (zast. SAD v ústí Žiarské doliny)

• Opačný směr (celkem 7:20 hod). Časově kratší, ale vzhledem k prudkému klesání mnohem větší zátěž pro nohy.
• Velmi pěknou túru na Baranec si můžeme udělat také z jeho jihovýchodního úpatí, z ústí Račkovy doliny. Cesta odtud na vrchol je značena zeleně, vede nejprve lesem, od kóty Klinovaté (1555 m) začíná kosodřevina. Tento hřebínek je nápadný asi čtyřmi výraznějšími vrcholky. Poslední z nich, těsně před hlavním vrcholem, se nazývá Malý Baranec (2144 m). Cesta přes Smrek je pak stejná jako v původní variantě, pro zpáteční cestu zvolíme Jamníckou dolinu. Ze Žiarskeho sedla proto odbočíme po zelené doprava. Těsně pod sedlem se nachází několik miniaturních ples, která nepravidelně vysychají. Sestoupíme do doliny k Jamníckému potoku a pokračujeme po modré značce až k ATC Račková. Půlhodinu před ústím doliny se na naší trasu připojí chodníky z Otrhanců a Račkovy doliny.
• Časy: ATC Račková (890 m) - po Baranec (4:00) - po Žiarske sedlo (1:30) - po rozc. v Jamníckej dolině (1:30) - po ATC Račková (2:30). Celkově 9:30 hod. V opačném směru opět nepříjemný prudký sestup, celkový čas 8:45 hod.
• Ze Žiarskeho sedla po na Plačlivé (0:30) a dál hřebenem po přes Ostrý Roháč až po Jamnícke sedlo (1:45). Z něho sestup po kolem Jamníckych plies k potoku a dále Jamníckou dolinou jako předchozím případě. Tato varianta znamená kromě větších časových nároků také zvýšenou technickou obtížnost (řetězy na Ostrém Roháči, podrobnosti viz túra Ostrý Roháč a Plačlivé). Ze Žiarske doliny je celkový čas 11:15 hod., z Račkovy doliny přes Malý Baranec 11:45 hod.

• Baranec je třetí nejvyšší vrchol Západních Tater. Protože leží v rozsoše a okolní "kopce" nijak necloní, kruhový rozhled z jeho vrcholu je krásnou příležitostí k poznávání tvarů hlavních vrcholů roháčského hřebene.
• Pojmenování hory nemusí nutně souviset s pastvou ovcí a beranů, je stejně tak možné, že souvisí s výskytem kamzíků. Samci jsou totiž nářečně nazýváni také jako "capi" nebo "barani", kamzice jako "kozy" a jejich mláďata "jahňata". Podobně vznikly názvy Baranie rohy, Kozí či Jahňací štít ve Vysokých Tatrách.