Dron do TANAPu nepatří
Pozor na použití dronů v Tatranském národním parku
Drony se těší velké oblibě. Vzhledem k cenové dostupnosti jich mezi lidmi přibývá. A mohou si je vzít lidé pro filmování do Tater? Jak se k tomu staví ochranáři?
Drony a jejich vliv na chráněné druhy živočichů
Drony, v rámci legislativy jsou to létající sportovní zařízení, jsou častokrát považovány za tiché a neškodné. Slovenské i světové vědecké studie však potvrzují opak. Tatranský národní park poskytuje vhodné životní prostředí pro několik zákonem chráněných vzácných druhů živočichů jako je například svišť horský tatranský, kamzík horský tatranský, orel skalní, sokol stěhovavý, velké šelmy a mnoho dalších druhů, u kterých byl potvrzen negativní vliv dronů na jejich populaci a chování.
Drony vs. živočichové
Například populace svišťů si všechnu potřebnou energii na přežití v zimě nahromadí během krátkého léta a podzimu, kdy se snaží co nejvíce snížit svůj výdej energie. Právě v tomto období jsou bohužel nejvhodnější podmínky na let dronů. Stroje dokážou ve vzduchu stát na jednom místě, čímž evokují u citlivých druhů přítomnost predátora, na kterého ve stresu instinktivně reagují únikem. Nízké lety dronů představují významný rušivý faktor měnící přirozené chování živočichů, narušuje se jejich rozmnožovací proces a denní rytmus. I v případě mnohých ptačích druhů je nízko letící dron vnímán jako predátor, případně teritoriální konkurent. Jsou již zaznamenány drony rušící hnízdění chráněných druhů ptáků, kteří následně mohou opustit svoje snůšky. Na hnízda se pak nevrací. Evidují se také útoky dravců např. sokola stěhovavého na drony, které skončily těžkým poraněním a dokonce úhynem samotného ptáka.
Současná legislativa na Slovensku
Na létání a filmování s dronem je na Slovensku nutné mít příslušná povolení:
- Na použití dronu v chráněném území se vztahuje §16 odst. 2, §15 odst. 2 písm. a) a §14 odst. 2 písm. d) zákona č. 543/2002 Z.z., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody), který definuje potřebu získání souhlasu orgánu ochrany přírody na let letadlem anebo létajícím sportovním zařízením (takovým je i dron), jehož výška letu je menší než 300 metrů nad nejvyšší překážkou v okruhu 600 metrů a §16 odst. 1 písm. f) zákona o ochraně přírody, t.j. zákaz použití zařízení rušícího klid a ticho v územích s 5. stupněm ochrany přírody.
- Na případný negativní vliv na faunu bere ohled i Dopravní úřad prostřednictvím Rozhodnutí č. 1/2015 z 19.8.2015, kterým se určují podmínky vykonávání letu letadlem způsobilým létat bez pilota ve vzdušném prostoru Slovenské republiky a podle kterého tímto typem létajících zařízení není možné zacházet v oblastech s faunou citlivou na zvuk bez schválené výjimky. Rozhodnutí č. 1/2015 z 19.8.2015 též uvádí, že lety je možné vykonat jen tak, aby nebyla přelétavaná ochranná pásma anebo chráněná území. Většina vlastníků dronů si neuvědomuje skutečnost, že používání dronů s aktivní kamerou může být i v rozporu s legislativou ochrany osobních údajů. Vzhledem na enormní nárůst nelegálního filmování s pomocí dronů v chráněných územích, se Správa TANAPu zaměří na kontrolu používání a zároveň žádá všechny návštěvníky, aby se chovali zodpovědně a nesobecky k živé přírodě.
Zdroj:
Tisková zpráva Správy TANAPu
Zajímavosti
- Drony patří mezi tzv. létající sportovní zařízení. Proto je nutné znát zákonné podmínky jejich použití.