Kamzík běhá se satelitní telemetrií
1.1.
2017
V Tatrách nosí kamzík František a 3 další kamzíci speciální obojek
Obojek určený ke sledování telemetrií nosí v Tatrách kamzík František a 3 jeho druhové. Zaznamenává svoji polohu a vědcům tak poskytuje cenná data důležitá pro ochranu tohoto endemitu.
Kamzík horský tatranský
Četnost kamzíků za poslední desetiletí značně kolísala. Nejnižší zaznamenané stavy byly po 2. světové válce, kdy byl druh na hranici vyhynutí. Od roku 2000 došlo k zintenzivnění praktické ochrany kamzíka, což se projevilo postupně i na jeho četnosti. V současnosti se na celém území Tater provádí pravidelné sčítání kamzičí zvěře dvakrát ročně. Na slovenské i polské straně na podzim zaevidovali 1367 jedinců. Kolísání početnosti kamzíka během historie monitorování způsobila zejména kombinace zvýšeného lovu, pytláctví, predace, nemocnost, porušování návštěvního řádu parku a extrémní změny počasí.
Nepoužitelná záložní populace
Záložní populace kamzíka vytvořena v letech 1969 - 1972 v Nízkých Tatrách vznikla chycením jedinců do pastí a jejich přenesením z Vysokých a Belianských Tater. Tato je však pro populaci endemického tatranského druhu již v současnosti nepoužitelná. Došlo zde ke křížení s alpskými kamzíky. Jelikož je v zájmu všech zachovat tatranského kamzíka v jeho čisté formě, je třeba vynaložit maximální možnou míru na udržení současné stabilní populace.
Kamzík jako prvek výzkumu Správy TANAPu
Chráněný druh
Ochrana kamzíka horského tatranského má na Slovensku dlouhou historii. Začátky cílevědomé a organizované ochrany kamzíka v tatranské oblasti přicházejí již v polovině 19. století se založením Uherského karpatského spolku, který se zabýval otázkami záchrany kamzičí populace v Tatrách. Následovaly různé přírodoochranářske aktivity výzkumníků vedoucích k dílčím ochranářským opatřením vrcholící k zásadnímu přelomovému roku 1949, kdy vznikl Tatranský národní park.
Správa TANAPu v letošním roce koordinovala realizaci projektu "Ochrana a monitoring kamzíka horský tatranského". Úspěšně byli odchyceni čtyři jedinci za účelem sledování jejich časoprostorové aktivity s použitím nejmodernějších telemetrických obojků. Samotný obojek je vybaven GPS a GSM modulem, teplotním čidlem, VHF vysílačem a automatickým uzavíracím mechanismem drop off. V případě selhání tohoto mechanismu jsou součástí obojku bavlněné vrstvy, které opotřebováním a vlivem počasí rozpadnou a následně kamzík obojek ztratí. Předpokládaná životnost baterií je přibližně 3 roky v závislosti na různých jiných faktorech. Součástí projektu byly také DNA analýzy a biotechnologické rozbory přítomnosti parazitů ve vzorcích trusu.
Genetický rozbor tatranského kamzíka
V minulých výzkumech prováděných na populaci tatranského kamzíka bylo na základě biologického materiálu pocházejícího většinou z nalezeného trusu identifikovaných devět samic, jejichž geny se staly základem pro populaci kamzíka v Tatrách. Cílem současného výzkumu bylo zhodnocení populace kamzíka žijícího v Tatrách na genetické úrovni. Za tímto účelem byly porovnány genetická data kamzíků žijících zde s ostatními kamzíky žijícími v Evropě. Podařilo se identifikovat nový genetický typ kamzíka Tatra X, dosud nepublikovaný v genové bance a zároveň opět potvrdit jedinečnost tatranské populace kamzíka ve světě.
Zdroj:
Tisková zpráva Správy TANAPu
Zajímavosti
- Ve výzkumu bude třeba pokračovat a další získané vzorky identifikovat až na úroveň jedince. Tento přístup umožní hodnotit vědcům rodinné vztahy v populaci, míru příbuznosti a mnohé jiné parametry. Identifikace variabilních úseků chromozomu Y v populaci kamzíka tatranského poskytne informace o otcovských zakladatelských liniích a doplní celkový obraz o tomto autochtonním poddruhu. Získaná databáze spolu s údaji o lokalizaci biologického materiálu prostřednictvím GPS souřadnic poslouží jako základ databáze pro sledovatelnost a ochranu kamzíka tatranského.
- Biotechnologické služby na přítomnost parazitů ve vzorcích trusu přispěly ke zjištění zdravotního stavu kamzičí populace v Tatrách. K provedení koprologického průzkumu populace byly použity vzorky, které byly spárovány s evidovanou GPS souřadnice a pro zajištění snadného přístupu vizualizovány v prostředí vektorového digitálního modelu terénu DTM. Nejčastěji zastoupené druhy parazitů byly Muellerus spp, Protostrongylus rufescens a Eimeria rupicaprae. Tyto informace poslouží ke stanovení nových cílů a následný výzkum vlivu faktorů prostředí na celkovou populaci kamzíka.
