V terénu probíhá počítání kamzíků

Jarní sčítání

Sčítání dělají po každé zimě, aby se zjistilo, kolik zvířat zimu přežilo a kolik mláďat už přibylo v jarních měsících. Tato zima byla pro kamzíky obzvlášť krutá, první kamzičí oběti našli lesníci Státních lesů TANAPu během vánočních svátků. Jen během dvou dnů jejich v dolinách objevili 11 ks, další hlášení o uhynulých zvířatech přicházela i během dalších měsíců.

Krutá zima

"Vieme zhruba o päťdesiatich uhynutých kamzíkoch, určite to však nie je konečná bilancia tejto zimy. Niektoré určite ešte predtým, ako ich mohol niekto nájsť, objavili predátory, takže straty budú určite vyššie. Sami sme zvedaví na výsledok sčítania, keďže táto zima bola pre kamzíky naozaj náročná,“ říká Jozef Hybler, zoolog Státních lesů TANAPu, které jsou hlavním organizátorem pravidelných kamzičích inventur. Ačkoliv takový zvýšený úhyn nikoho z odborníků netěší, populaci kamzíka to podle Jozefa Hyblera jistě neohrozí. "Pri súčasnej početnosti a najmä každoročnom prírastku mláďat možno za prirodzený úbytok považovať cez sto kusov kamzíkov ročne," konstatuje zoolog.

Více jak tisíc kusů

Sčítání kamzičí zvěře pořádají Státní lesy TANAPu 2x ročně - vždy na jaře a na podzim. Zatímco jarní sčítání je zaměřeno hlavně na zjišťování přírůstků, podzimní mapuje velikost kamzičí populace před zimou. Poslední kamzičí inventura byla na území Tatranského národního parku loni na podzim. I přes nepříznivé sněhové i povětrnostní podmínky napočítali na slovenské straně Tater 973 kamzíků, z toho bylo 76 mláďat, celkově na obou stranách Tater zapsaly do sčítacích archů 1 263 kamzíků, z toho je 94 mláďat.

Sčítání kamzičí zvěře dělají v národním parku už skoro sedm desetiletí. Zpočátku kamzíky počítali pouze na území Vysokých a Belianských Tater, v roce 1957 k nim přidali i polskou část hor. Rok po vzniku TANAPu statistiky na území Vysokých a Belianských Tater evidovaly přibližně 160 kamzíků, v roce 1964 byl jejich počet zhruba tisíc kusů, tento údaj už zahrnoval i kamzíky žijící na polské straně Tater.

Pomáhají kamzíkům přežít

V následujících letech počty neustále kolísaly. Příčinou bylo zejména pytláctví, vyrušování návštěvníky v jejich přirozených lokalitách výskytu či přelety vrtulníků, z přírodních vlivů například pozdní jarní sníh, klimatické změny a vliv těžkých kovů. Koncem devadesátých let minulého století klesl počet kamzíků až na hranici dvě stě kusů. Zásluhou opatření - vynáškou soli, přikrmováním jeřabinami v době potravinové nouze a pravidelnými kontrolami ze strany správců území se jejich počty postupně opět zvýšili až nad hranici tisíc jedinců. Zatím maximum napočítali na podzim 2014, kdy do sčítacích archů zapsaly 1 389 jedinců.

Zdroj:

Tisková zpráva ŠL TANAPu

• Koncem 90. let minulého století klesl počet kamzíků až na hranici 200 kusů.