Co se děje s tatranskými kamzíky

Zkušenost ze Žiarské doliny

V roce 1971 v Žiarské dolině přišlo o život najednou 12 kamzíků po pádu do rokle, pravděpodobně ve snaze uniknout před hlukem a světlem způsobeným zábavní pyrotechnikou z nedalekého Barance. To tehdy ještě ani nebyly Západní Tatry součástí národního parku.

Letošní zima je krutá, zahynulo 15 kusů

Ke dnešnímu dni Správa TANAPu eviduje již 15 uhynulých kusů kamzíků. Někteří se staly přirozeným koloběhem života a posloužily jako zdroj potravy pro velké šelmy. Kamzík je na život v drsném prostředí hor dokonale vybavený, ale zbytečný risk není pro tento druh živočicha přirozený. Zdržuje se na lokalitách v nichž se cítí bezpečně, přestože bývají značně exponované. Následkem nestabilního teplého počasí a rychlého ochlazení se někdy kamzíci ocitají v ledové pasti. Ve snaze najít si potravu a vyhnout se nebezpečí pádu na ledě scházejí dolů z alpinského stupně až do pásma lesa.

Extrémní podmínky v dolinách

Pravděpodobně kombinace extrémně zledovatělého terénu, neustálého tlaku lidí i v dolinách se zimní úzávěrou, velkého množství úrazů a s nimi spojené celodenními přelety záchranářských vrtulníků během záchranných akci jsou příčinou tolika smrtelných pádů kamzíků - symbolu Tatranského národního parku.

Osud kamzice jménem Jesica

Domovem kamzíka je po celý život skalnatý alpinský terén ve většině případů jen v rámci jedné doliny jako celku, což ochranářům potvrzují údaje získané z vysílání telemetrických obojků a taktéž DNA analýzy. Z lidského pohledu vypadá tento prostor, kde endemit žije, rodí mláďata a nakonec i umírá značně omezený. Tato situace ale nastává pouze tehdy, když jsou tato zvířata vystavena stresujícím situacím. Podobně to bylo i v případě kamzice Jesiky s telemetrickým obojkem. Její příběh se začal psát odchytem a založením telemetrického obojku ve Velické dolině dne 4. listopadu 2016. Ano, svátek v tento den měla právě Jesica. V zimních měsících se životní prostor kamzice zúžil na lokalitu Kvetnica a přilehlé svahy, kde měla dostatečnou potravní nabídku. Od tohoto místa, které bylo pro kamzíky kuchyní i ložnicí se vzdálila nanejvýš do vzdálenosti 2,4 km vzdušnou čárou. Během celého telemetrického mapování jen 2x opustila Velickou dolinu, a to v letních měsících. Nejvyšším dosaženým bodem byl Kotlový štít (2601 m) v masívu Gerlachu. Nejsevernější zaznamenané místo v rámci domovské doliny byl Velický štít (2318 m). Byla to zkušená vodící samice, ktera poskytovala telemetrické údaje o svém pohybu během jednoho roku a dvou měsíců. V poslední den roku 2017 obojek vyslal tzv. mortality kód. Kamzice byla 3. ledna 2018 s pomocí antény dohledána mrtvá pod asi 30 cm vrstvou sněhu nedaleko Velického plesa.

Zdroj:

Tisková zpráva Správy TANAPu

• Mrtvá kamzice jen 2x opustila Velickou dolinu během 1 roku.
• Od místa umístění obojku se vzdálila nejvíce pouze 2,4 km.
• Nejvýše se v Tatrách objevila na Kotlovém štítě v nadm. výšce 2601 m.