Je lanovka šance pro lepší budoucnost Tater?

Řeší se dopravní problémy v Tatrách

Klíčovou oblastí se stává dopravní obslužnost, a také snaha o snižování konvenčních automobilové dopravy. Tuto výzvu řeší i střediska ve Vysokých Tatrách, kde se spolu s růstem návštěvnosti každoročně zvyšuje i počet tzv. dopravně kritických dní. Odborné fórum Ekologická doprava = lepší budoucnost Tater si dalo za cíl přinést mezinárodní inspirace z oblasti ekologických forem dopravy a otevřít diskusi o vhodných dopravních řešeních pro Tatry. Akci uspořádala společnost Tatry mountain resorts, a.s. (TMR) ve spolupráci s odborným partnerem Prešovskou regionální komorou SOPK.

Návštěvnost je vysoká

Počet návštěvníků v Tatrách je už dnes vysoký a neustále roste. Podle kvalifikovaného odhadu Oblastní organizace cestovního ruchu Region Vysoké Tatry, který vychází z metodiky Státních lesů TANAPu, navštívilo v roce 2017 Vysoké Tatry více než 3 miliony lidí. Tento nápor návštěvníků způsobuje stále častěji dopravní problémy. V zimní sezóně 2016/2017 bylo zaznamenáno pouze v Tatranské Lomnici 21 dopravně kritických dní a už dnes je zřejmé, že během této zimy to bude ještě více. Navrhované řešení v oblasti dopravy v Tatrách se dosud soustřeďovaly zejména na plánování nových parkovacích kapacit, což však paradoxně vede ke zhoršování situace - nové parkoviště návštěvníků v podstatě motivují, aby se po Tatrách pohybovali autem. Pokud se má situace zlepšit, tento přístup třeba změnit a nabídnout návštěvníkům dostatek kvalitních a srovnatelně pohodlných alternativ. S integrováním ekologických forem dopravy do systému dopravní obslužnosti mají dlouholeté zkušenosti zejména horská střediska ve Švýcarsku. V zemi se intenzivně využívá zejména železniční doprava, ale ve vysokohorských turistických centrech zapojují do systémů i lanové dráhy a elektromobily.

Zermatt - středisko bez aut

Revoluční přístup zvolili v jednom z nejnavštěvovanějších turistických míst v Zermattu, který v sezóně přivítá denně až 40 tisíc turistů. Celkový počet přenocování dosahuje ročně astronomické číslo 1,8 milionu. Radnice v Zermattu se již v roce 1961 rozhodla zakázat vjezd aut se spalovacím motorem do obce. Návštěvníci se do Zermattu dostanou pouze vlakem a v obci se jezdí výhradně elektromobily, včetně domácích, ale i všech obslužných vozidel. Zermatt je soběstačný z hlediska výroby elektřiny, na což využívá vodní elektrárny, fotovoltaiku a také lokální bioplynovou stanici. Přestože možností sportovního vyžití je zde dostatek, obec se nezavírá před dalším rozvojem. "Zermatt neustále posiluje propojení s italským regionem Aosta lanovkami, čímž návštěvníkům nabízí ještě více možností, jak strávit volný čas," uvedl na konferenci Christoph Bürgin, který zastával 12 let funkci starosty obce. "Dnes v Zermattu řešíme zejména to, jak zvládnout nárazové přesuny velkého počtu lyžařů na konci dne. Ve hře jsou tři alternativy: elektrická kolejová dráha, sedačková lanovka i pohyblivý chodník, a o tom, které řešení to bude, nyní intenzivně diskutujeme."

Arosa-Lenzerheide potvrzuje trend spojování středisek

Arosa je malá vysokohorská švýcarská obec na konci dlouhého údolí, které se vine od města Chur. Výrazně větší středisko Lenzerheide s přímým propojením na přístupové trasy leží o dvě údolí dál. Idea propojení obou středisek se objevila ještě v 70. letech minulého století, ale k její realizaci došlo až po letech diskusí v lednu 2014. Kyvadlová lanovka Urdenbahn s délkou 1,7 kilometru spojila obě střediska, čímž vznikla nová oblast Arosa-Lenzerheide s 225 kilometry sjezdovek, která se zařadila mezi TOP 5 nejsilnějších švýcarských středisek. Díky moderní technologii je výsledkem lanové propojení bez jediné podpěry. "Cesta od prvotní ideje až po realizaci byla náročná a dlouho se hledalo takové technické řešení, které bude mít co nejmenší dopad na životní prostředí," vysvětlil na konferenci Peter Engler, který ve společnosti Lenzerheide Bergbahnen koordinoval projekt lanové propojení středisek Arosa a Lenzerheide. V obci Churwalden, kterou procházejí všichni hosté směřující do horského střediska Lenzerheide, vyrostla v návaznosti na spojení obou středisek další propojovací lanovka. Jejím účelem bylo vytvořit nové nástupní místo na začátku údolí a motivovat lidi, aby nechali auto na parkoviště na začátku doliny a pohybovali se po celém údolí ekologickou dopravou. "Efekt je zřejmý již po čtyřech letech navzdory náročnému skloubení původně odlišných představ tří dotčených obcí, přineslo lanových propojení jednoznačné výsledky - o 10% více hostů v obou střediscích a citelné snížení automobilové dopravy," uzavřel P. Engler.

Ve Čtyřech údolích vsadili na železnici a lanovky

Lanových propojením více sousedících obcí v kantonu Wallis vznikl i největší lyžařský region Švýcarska - 4 Vallées (Čtyři údolí). Díky 410 km sjezdovek sem přicházejí v zimní sezóně 2 miliony vyznavačů zimních sportů. Aby Čtyři údolí dokázali zvládnout nápor stovek tisíc návštěvníků, vsadili na odstavné parkoviště a kombinaci vlakového propojení v údolí s lanovkami, které hostí vyvezou do vyšších poloh. "Při rozvoji cestovního ruchu je nezbytné sázet na kvalitu a spokojenost zákazníků," říká Eric-A. Balet ze společnosti Group Téléverbier, která provozuje švýcarské středisko Verbier. "Pokud chce středisko přitáhnout dostatek návštěvníků, potřebuje překonat jistou kritickou velikost, ale souběžně musí vytvořit i několik možností přístupu do vysokohorského prostředí." Podle dostupných údajů, díky používání lanovek ve 4 Vallées ušetří jen ve středisku La Tzoumaz téměř 500 tisíc litrů paliva ročně, což je v přepočtu přes 1 300 tun CO₂. "V porovnání s auty mají lanové dráhy ve vysokohorském prostředí i další výhodu: na překonání stejné vzdálenosti zabírají 330x méně prostoru a vyžadují kácení méně než třetiny stromů," vysvětlil způsob, jakým nahlížejí na dopravu ve Švýcarsku, Eric-A. Balet.

Má smysl propojování středisek v Tatrách?

V Tatrách se TMR seriózně zabývá možnostmi oživení lyžování ve Smokovci. Hrebienok byl v 70. letech významným lyžařským centrem, který hostil i světový pohár v lyžování. Dnes, z důvodu stagnace, je v Smokovci asi 2 500 lůžek, ale středisko má zejména v zimních měsících problémy s obsazeností. Společnost TMR navrhuje na území mezi Jakubkovou lúkou, spojnicí hotelu Bellevue a Hrebienkom vytvořit celkem  asi 12 kilometrů sjezdovek. Profily terénů ve Starém Smokovci však umožňují udělat středisko jen s modrými sjezdovkami, což nesplňuje současné požadavky návštěvníků. TMR proto představila svou vizi propojení Smokovcem a Tatranské Lomnice propojovací lanovkou, která reflektuje limitované možnosti rozvoje Tatranské Lomnice, která zejména v zimě už není schopna absorbovat vysoký zájem lyžařů a návštěvníků, ale zároveň požadavek na rozvoj Smokovcem. Vedle lanovky navrhuje TMR přímo v Tatranské Lomnici i ve Starém Smokovci několik tzv. "rychlých" řešení v podobě větších parkovišť, které by však měly být soustředěny na okraji středisek. "O rozvoji Smokovcem nelze v současnosti přemýšlet izolovaně, protože by vzniklo malé lyžařské středisko, které nepřiláká dost návštěvníky a ekonomicky se neudrží," uvedl na konferenci Bohuš Hlavatý, generální ředitel a předseda představenstva TMR. "Pohodlná a ekologická lanovka, spojující dvě atraktivní destinace, by umožnila rovnoměrné využití ubytovacích kapacit, ale i lyžařských svahů a turistických atrakcí obou středisek bez ohledu na to, zda si za místo svého pobytu zvolíte Smokovce nebo Tatranskou Lomnici." V zimě by vzniklo unikátní lyžařské středisko střední velikosti s různými náročností lyžařských tratí a během celého roku by se usnadnil přístup návštěvníky k akcím, jejichž místem konání je často právě Hrebienok. "Celoročně by tak bylo více důvodů zůstat v Tatrách na delší pobyt a snížila by se závislost obou středisek na jednodenních návštěvnících."

Zlepší taková lanovka dopravní situaci?

Nezanedbatelným přínosem lanovky spojující dvě střediska je i pozitivní vliv na dopravní situaci. Z dopravní analýzy, kterou zpracoval nezávislý Institut pro dopravu a hospodářství, vyplynulo, že lanovka má potenciál snížit potřebu parkovacích míst v Tatranské Lomnici o více než 600 míst a zredukovat počet zbytečných přejezdů mezi Smokovci a Tatranskou Lomnicí o více než 1 000 aut denně. To představuje méně emisí až o 1,1 tuny CO₂ za den. Za pomoci modelování scénářů vývoje zmiňovaná dopravní analýza také ukázala, že pokud se neučiní žádná dopravní opatření (přičemž v Tatranské Lomnici dojde brzy ke zrušení 520 dočasných parkovacích míst v souvislosti s výstavbou Lomnického korza), hrozí středisku Tatranská Lomnica až 41 dní s kritickou dopravní situací. Realizace navrhovaných parkovišť v obou střediscích spolu s propojovací lanovkou, by se počet těchto dní snížil na 3. Výhodou lanovky ve srovnání s jinými druhy dopravy je bezpečná technologie, která je přívětivá k prostředí. Díky 3S technologii, kterou navrhuje TMR, je možné propojovací lanovku v úseku Hrebienok - Skalnaté pleso realizovat za pomoci pouze 3 podpěr, což představuje minimální zásah do prostředí. Investice do technologie i stavby lanovky činí 25-27 milionů eur. Celková výše nákladů na vybudování takového střediska i s lanových propojením s Tatranskou Lomnicí se pohybuje na úrovni 70 mil. eur. "V dopravě, ať už ve městech nebo turistických centrech platí, že pokud mají lidé 'vystúpiť z áut', musí mít k dispozici lepší alternativu. Ekologické lanové propojení dvou menších středisek, kde jsou obě střediska rovnocenně a pohodlně dostupné pro návštěvníky, aby pomohlo jejich rozvoji a zároveň vedlo ke snížení dopravního zatížení obou středisek, " shrnul potenciál propojovací lanovky B. Hlavatý.

Zdroj:

Tisková zpráva TMR, a.s.

• Informace ze studie nejsou veřejně dostupné. Ale TMR, a.s. ve zprávě vůbec nezmiňuje další možnost posílení už stávající dopravní spojnice - Tatranskou elektrickou železnici. Električka vás pohodlně dopraví nejen z Tatranské Lomnice do Starého Smokovce, ale až na Štrbské Pleso a její intervaly jsou dnes 1 hodina (!).