Karel Domin (1882 - 1953)

Nejhorlivějším propagátorem myšlenky na zákonnou ochranu tatranské přírody byl za první Československé republiky určitě profesor Univerzity Karlovy Karel Domin (* 1882 Kutná Hora - † 1953 Praha).

Vědecká osobnost

prof. PhDr. Karel Domin byl zřejmě nejvýznamnějším českým botanikem první poloviny 20. století. Od mládí byla úctyhodná jeho vědecká aktivita s velmi širokým záběrem. Již v jednadvaceti letech publikoval svou první práci o Brdech, o rok později o Českém středohoří. Od té doby narůstal počet jeho geobotanických, floristických, taxonomických a  fytogeografických studií.

Později se věnoval také zajímavým oblastem Slovenska, odkud přímo popsal několik nových druhů rostlin. Jeho jméno je dnes však známo i ve světě (např. díky vědeckým cestám na Jávu a do Austrálie atd.).

V letech 1922-1923 působil jako děkan přírodovědecké fakulty, 1933-1934 byl rektorem Univerzity Karlovy v Praze. Nedlouho poté vstoupil i do bouřlivé předválečné politiky (1935-1939 byl poslancem Národního shromáždění).

Domin a Tatry

Pro Tatry byla důležitá jeho činnost směřující k vyhlášení Tatranského národního parku. V roce 1919 navštívil poprvé Tatry a  okamžitě se do těchto hor zamiloval. Zvláště obdivoval a vyzdvihoval krásu Belianských Tater, ale také poprvé podrobně popsal např. rostlinstvo Roháčů. Zpočátku považoval územní ochranu celých Tater za zbytečnou.

Na podzim 1919 však ve svých přednáškách již upozorňoval na to, že vápencové (a proto na flóru bohatší) Belianské Tatry jsou ohrožené lidskou činností. Ve dvacátých letech se Domin významně podílel na vypracování zásad pro zřízení "přírodního parku tatranského". V roce 1924 se v Krakově konala polsko-československá konference, která měla za úkol definitivně vyřešit spory o slovensko-polskou hranici v Tatrách (tzv. Krakovský protokol). Jedním z výstupů konference bylo i doporučení vládám Československa i Polska, aby v Tatrách zřídili přírodní park podobný americko-kanadským.

Vědecké zásady koncepce takového parku byly přijaty v roce 1925, ucelený projekt pak Karel Domin s kolektivem spolupracovníků zveřejnil o rok později (1926). Realizace projektu se však nedařila zejména z administrativních důvodů. Zdlouhavost příprav způsobily hlavně střety zájmů tehdejšího ministerstva zemědělství, resortu školství a národní osvěty, ale také ministerstev veřejných prací, obchodu, zahraničních věcí, vnitra či národní obrany, navíc celý problém byl řešen částečně v Bratislavě, částečně v Praze. Do toho vypukla 2. světová válka, došlo k osamostatnění Slovenska, priority státních orgánů se změnily…

Po válce

Vyhlášení TANAPu se podařilo nakonec realizovat až po válce - zákon tehdejší SNR č. 11/1948 ze dne 18. 12. 1948 zřídilo park s  účinností k 1. lednu 1949 (v Polsku vznikl TPN až od 1. 1. 1955). V  poválečných letech už však Karel Domin neměl na veřejném dění ani na samotném vyhlášení NP žádný podíl.

Bylo mu velmi zazlíváno jeho předválečné politické působení a velmi rychle přišel o svůj vliv. Jakožto aktivista pravicové Národní demokracie - Národního sjednocení byl nařčen z fašistických postojů (přitom Domin odmítal stejně sovětský komunismus jako německý či italský fašismus). Dokonce byl z univerzity předčasně penzionován (propuštěn), čímž jeho vědecká kariéra prakticky skončila.

• Silná osobnost profesora Karla Domina je do dneška vnímána rozporuplně. Byl však uznávaným vědcem i velkým milovníkem Tater a jeho zásluhy o jejich ochranu jsou nesporné. Připomínáme si ho tedy nejen proto, že letos uplynulo přesně padesát let od jeho úmrtí.
• Karel Domin má v Mezinárodním rejstříku jmen rostlin zkratku Domin.