Kde všude leží Roháče
Tajemství roháčského místopisu
Roháče jsou mezi turisty pojmem. Náročný hřeben s exponovanými místy. Každý ví, kde je hledat, ale mnozí netuší, co všechno nese toto jméno. A pak svoje "Roháčské" túry konají v jiné oblasti.
A s čím vlastně Roháče sousedí? Co to jsou Liptovské Tatry, Liptovské hole? Co jsou vlastně Západní Tatry? Nemáte nebo neměli jste ve svých horských začátcích v tom trochu chaos?
Západní a Východní Tatry
Začněme zeširoka. Základním horským celkem jsou Tatry. Ty se dále dělí na 2 geomorfologické celky, tj. na Západní a Východní, v Polsku Zachodnie a Wschodnie. Jejich hranice je jasně dána a známá. Ze severu na polském území postupuje Dolinou Suchej Wody do Ľaliového sedla. Dále po hlavním tatranském hřebeni nad závěr Tiché doliny, poté do sedla Závory v bočním hřebeni Liptovských kôp. Ze sedla klesá do Kôprovej doliny a pokračuje až do Podbanského.
Obecně známé je i členění Východních Tater na Vysoké a Belianské Tatry. S hraničním Kopským sedlem.
Roháče a Liptovské hole
Základ pojmenování částí Západních Tater vytvořili místní obyvatelé, kteří používali vlastní názvosloví. Orava měla svoje Roháče, Liptov Liptovské hole. Název Roháče se původně vztahoval pouze na dva "rohaté" (zdvojené) štíty hlavního hřebene - Ostrý Roháč (2084 m) a Plačlivý (2126 m).
Postupně se tento název rozšířil na nedaleký Volovec, Tri kopy, Hrubú kopu a Baníkov. To jsou "Roháče" v paměti obyvatel Liptova. Miloš Janoška (1884-1963) zavedl však i název "skupina Roháčov", kterou umístnil mezi sedlo Pálenica a sedlo Pod Deravou.
Jak to vlastně je?
Zdroj:
časopis Tatry - Slovensko-Polské vydání 2007 - článek Členenie a názvoslovie slovenskej časti Tater - Milan Koreň
Slovensko-Poľské Tatry, Daniel Kollár, Ján Lacika, Roman Malarz, vydavateľstvo Dajama 1998
O současné pojmenování a členění částí Západních Tater vděčíme dvojici kartografů, profesoru Emilu Mazúrovi a profesoru Michalu Luknišovi. Jejich pojmenování a členění povrchu Slovenska vešlo v platnost roku 1977. A jak to tedy je:
- Roháče - hlavní skalnatý hřeben Západních Tater od sedla Pálenica po Volovec, severní rozsocha po Rákoň, jeho rozsocha Predné Zábrati a celá Roháčská dolina. Nejvyšším vrcholem je Baníkov (2178 m).
- Osobitá - severní vápencová oblast Západních Tater mezi Oravicí a Látanou dolinou, která oblast odděluje od Roháčů. Nejvyšším vrcholem je turisticky nepřístupný vrchol Osobité (1687,2 m).
- Sivý vrch - nejzápadnější vápencová oblast Západních Tater s hranicí sedlo Pálenica - Bobrovecká dolina - Jalovská dolina. Nejvyšším vrcholem je Sivý vrch (1804,9 m).
- Liptovské Tatry - největší část Západních Tater - hlavní hřeben od sedla Pod Deravou po Tomanovské sedlo včetně jižních rozsoch a dolin + jižní rozsochy a doliny vybíhající z Roháčského hřebene. Liptovské Tatry tedy hraničí s oblastí Sivého vrchu. Nejvyšším vrcholem je Bystrá (2248,4 m), která je současně nejvyšší v celých Západních Tatrách.
- Liptovské kopy - turisticky nepřístupný hřeben mezi Tichou a Kôprovou dolinou na severu ohraničený sedlem Závory. Nejvyšším vrcholem je Veľká Kopa (2052,4 m).
- Červené vrchy - vápencová oblast hlavního hřebene mezi Tomanovským a Ľaliovým sedlem. Nejvyšší bod je vrchol Kresanica (2121,9 m).
Roháče i v Polsku
Už jen pru úplnost stručně o polské části. Roháče jsou jednoznačně slovenský název, ale patří díky hraničnímu hřebeni i Polákům. Ti dělí Zachodnie Tatry na tyto podcelky: Grześ (Lúčna), Ornak, Czerwone Wierchy a Kasprowy Wierch.