Kropenáč vytrvalý

Vzhled

Lodyha kropenáče (slovensky k. trváci, odborně Swertia perennis) je hranatá, lysá, jen řídce olistěná - s jedním až šesti páry lesklých vstřícných listů. Ty jsou soustředěny hlavně v dolní části stonků, kde se prolínají s větším počtem přízemních listů. Celá rostlina je vysoká 15-50 cm, na vrcholu nese hroznovité květenství (latu). Kropenáč je velmi charakteristický právě svými květy, které tvoří jakési "hvězdičky" o průměru až 3 cm.

Barva květů je docela nezvyklá - květy jsou na první pohled ocelově šedomodré až špinavě fialové. Mezi pěti korunními lístky se nachází pět kališních, světleji zbarvených, ve starších květech doplňují hvězdicovitý vzhled květu ještě rozestálé tyčinky. Na bázi každého korunního lístku jsou dvě tmavé "kuličky", vlastně žlázky s nektarem, který láká hmyz.

Nekvetoucí rostlina tolik nápadná není, ve sterilním stavu si lze kropenáč dokonce splést třeba s hořcem tečkovaným. Mohou za to především přízemní listy eliptického až vejčitého tvaru s výraznou žilnatinou (podobné jako u zmíněného hořce). Listy kropenáče ale mívají delší a užší řapíky, celkově jsou poněkud menší, a často jsou modrofialově naběhlé, jako později i  květonosné lodyhy.

Stanoviště a rozšíření

Typickým stanovištěm, které kropenáč vyhledává, jsou prameniště a horské mokřadní biotopy. Najdeme ho proto nejčastěji podél horských potůčků, na mokvavých skalách či vlhkých sutích, nevyhýbá se ani okrajům rašelinišť či bažinám s protékající vodou. Jeho vertikální rozšíření sahá od montánního (horského lesního) stupně až do subalpinských a alpinských poloh. S oblibou roste na výživnějších podkladech. V České republice se proto vyskytuje jen roztroušeně na Šumavě a ve vyšších sudetských pohořích (Krušné a Jizerské hory, Krkonoše, Jeseníky). V oblasti západokarpatské květeny je naopak relativně častý - nejen v Tatrách, obou Fatrách či Chočských vrších, ale i v nižších pohořích (Vihorlat, Muráňska planina, Slovenský ráj atd.).

• Při detailní prohlídce květu zjistíme, že zvláštní zbarvení je ve  skutečnosti výsledkem kombinace bělavého až bleděfialového podkladu, hustého tmavě modrofialového žilkování korunních lístků a  drobných fialových skvrnek na jejich špičkách.
• Právě od těchto nepravidelných teček, jimiž jsou květy jakoby kropenaté, dostala rostlina své české i slovenské rodové jméno. Co se týká variability druhu, ve vyšších horách převažují vzrůstem menší rostliny, zpravidla s  jediným párem vstřícných lodyžních listů. Jsou považované za samostatný vysokohorský poddruh - kropenáč vytrvalý alpínský (Swertia perennis subsp. alpestris). Naproti tomu kropenáč vytrvalý pravý (Swertia perennis subsp. perennis) se vyskytuje relativně hojněji i mimo nejvyšší pohoří, dorůstá větší výšky a lodyhy nesou 2-6 párů vstřícných listů.