Kyčelnice žláznatá
17.3.
2008
Zubačka žliazkatá
Opět přichází jaro a v Tatrách už zase pomalu rozkvétají první rostlinky. Samozřejmě se napřed objevují v podhůří, kde sníh odtál nejdříve, tedy v lesním stupni.
Jedním z druhů, které se v horských lesích Karpat objevují hned po odchodu sněhu, je i kyčelnice žlázkatá (Dentaria glandulosa), slovensky zubačka žliazkatá.
Vzhled
Tato pro vás možná neznámá vytrvalá rostlina vytváří brzy na jaře přímou a nevětvenou, 15–30 cm vysokou lodyhu, vyrůstající z plazivého oddenku. Lodyha nese tři svrchu lesklé trojčetné listy, jejichž okraj je pilovitý až zubatý (odtud slovenské jméno). Kvete nejčastěji od dubna do května, letos však můžeme kyčelnice vyhlížet v druhé polovině března.
Květy jsou uspořádány zpravidla po třech až osmi v řídkém květenství - hroznu. Korunní i kališní lístky mají fialové zbarvení (kališní poněkud tmavší). Plody jsou stejně jako u dalších brukvovitých odstálé češule, v nichž dozrávají lesklá hnědá semena.
Stanoviště a rozšíření
Podobně jako děvetsil bílý roste i kyčelnice v horských lesích na hlinitých, humózních a vlhčích půdách. Vyhledává stinná až polostinná stanoviště. Na podložní horniny není nijak vybíravá, roste na žulách i na karbonátech. Zatímco však na chudších horninách ji najdeme zpravidla jen v lesním podrostu, na vápencích někdy vystupuje až k horní hranici lesa (Belianské Tatry).
%%full%%
Kyčelnice žláznatá je karpatským subendemitem, centrum jejího rozšíření tedy leží právě v celých Karpatech. Izolovaná oblast jejího rozšíření pak zasahuje na Ukrajinu k ústí Dněstru. Na Slovensku je poměrně hojná v bučinách a dalších horských lesích. Na Moravě zasahuje jen do vyšších poloh severomoravských Karpat (např. Beskydy), v Čechách vůbec neroste.
Zajímavosti
Kyčelnice žláznatá je zařazena k ohroženým druhům naší i slovenské květeny.
- Při prvním pohledu na rostlinu máme dojem, že má celkem devět listů, jsou však jen tři, trojčetné, složené ze tří téměř symetrických lístků. Ostatně na západ od Karpat roste její velmi blízká příbuzná, která podle tohoto znaku dostala druhové jméno - kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Od kyčelnice žláznaté se odlišuje především žlutým květem.
- Všechny kyčelnice patří do čeledi brukvovitých, jsou tedy příbuzné třeba kapustě či ředkvičkám. Pokud rozemnete její listy, určitě to poznáte i podle vůně.
