Lavinoví a pátrací psi

Zahynulo tehdy 16  lidí, kteří se tu schovávali před špatným počasím. Sem, na místo neštěstí, poprvé pokusně přivedli pro vyhledání obětí i loveckého psa. Do té doby byly známy jen pověsti o psech ze svatobernardského průsmyku v  Alpách.

První pokusy

V letech 1958-59 zahájili lidé z horské služby ve Vysokých Tatrách první pokusy o výcvik lavinových psů, ale chyběl jednotný systém pro výchovu čtyřnohých záchranářů a pokusy ztroskotaly. Systematický výcvik psů, jak tomu často bývá, nakonec začal až po dalším neštěstí v roce 1968 na Kubínskej holi.

Byli zakoupeni chovní psi plemene německého ovčáka a vzorem byla metodika výcviku z Alp, která se postupně modifikovala na československé podmínky. K výcviku se na Slovensku používá jen německý ovčák, pohlavím pes, případně kastrovaná fena.

Praxe a úspěchy

V praxi horské služby se začalo postupně vyskytovat více pátrání a hledání po zbloudilých, nezvěstných a zraněných než po obětech lavinových neštěstí. Proto se přidala další kapitola výcviku pro tuto činnost. Velkou prověrkou, kde tehdy českoslovenští psi a psovodi uspěli, byla pomoc při hledání obětí zemětřesení v Arménii v roce 1988.

Cvičení

Současná práce se psy u Horské záchranné služby SR je v  těsné spolupráci s jednotkami policejního sboru (HZS spadá pod Ministerstvo vnitra SR). V roce 1995 podepsali dohodu o spolupráci při vykonávání pátracích a záchranářských prací a výměně praktických a  teoretických zkušeností. Společné kurzy obou složek pomáhají vycvičit lavinové psy na detekci mrtvolného pachu, který bývá největším problémem při hledání osob zasažených lavinami.

Psi s psovody jsou schopni být nasazeni do záchranné akce v horách i z vrtulníku.

• Členy brigády lavinových a pátracích psů HZS, kteří se aktivně věnují chovu a výcviku, sdružuje Stredisko lavínovej prevencie (SLP HZS) v Jasné pod Chopkom v Nízkých Tatrách.