Mlynickou a Furkotskou dolinou do nitra Vysokých Tater
klasická túra ze Štrbského Plesa
Klasická horská túra ve Vysokých Tatrách vede pod Furkotský štít. Vystupuje se Mlynickou dolinou a sestupuje Furkotskou dolinou.
Obě doliny vymlely ledovce, které v poslední době ledové stékaly od Furkotského štítu k Popradu. Zanechaly po sobě překrásná plesa včetně největšího a nejkrásnějšího Štrbského plesa. Právě zde túra začíná i končí.
Mlynicí nahoru
Mlynická dolina měří 6 kilometrů a stoupá do nadmořské výšky přes 2200 metrů. Celou dolinou protéká Mlynický potok a podél něho prochází žlutá turistická značka.
Turistická trasa začíná na Štrbském Plese u železničního a autobusového nádraží. Projdeme mezi hotely, skrze skiareál se sjezdovkami a skokanskými můstky, jdeme širokou pohodlnou cestou skrz les, potom kosodřevinou a limbovými háji.
Z lesa vyjdeme pod vodopádem Skok. Jeho vody se řítí z 25 metrů vysokého skalního prahu. Až sem se dá dojít třeba v teniskách a krátkých kalhotách, ale dál už je třeba horská kvalitní obuv, oblečení do každého počasí a batoh. Vodopád obcházíme ho po hladkých kamenných plotnách, na závěr s pomocí kovového řetězu. Nad ním se znenadání objeví Pleso nad Skokom.
Odtud vidíme všechny dominanty Mlynické doliny. Na západě se vypíná masivní skalní hradba Solisko. Na východě ještě masivnější Satan a Baštový hřeben. Dolinu nahoře uzavírají Štrbský štít a Hrubý vrch. Furkotský štít zatím není vidět.
Následuje další výšvih a stojíme u Kozích ples. Nižné se blýská u cesty a Vyšné je schované v dolině vpravo nad nimi. Vystoupáme přes další morénu k Capiemu plesu. Mimochodem koza je kamzík a cap je starý kamzičí samec. Kamzíků žije v Mlynické dolině velké množství.
Capie pleso je největší pleso celé Mlynické doliny, ale nemá přítok ani odtok. Proto v něm hladina značně kolísá a tím pádem se mění i jeho rozloha a tvar.
Nad Capím plesem mimo turistickou značku se ukrývá Okrúhle pleso. Kvůli své nadmořské výšce bývá dlouhé měsíce ukryté pod ledem a v některých letech vůbec nerozmrzne.
Bystré sedlo nebo Bystrá lávka?
Strmě stoupáme a na závěr lezeme po řetězech pod Bystré sedlo. Značená stezka nás nakonec vyvede na Bystrou lávku trochu vedle sedla mezi Bystrými věžičkami a Bystrými hrby, protože původní trasa byla před lety přeložena kvůli značné erozi. Z Bystrého sedla (dříve se jmenovalo Lorenzovo) jsou nádherné výhledy na Štrbský štít, Baštový hřeben, Solisko, Kriváň a také Capie a Wahlenbergovo pleso.
Bystrá lávka prolamuje Soliskový hřeben nedaleko Furkotského štítu. Po hřebeni je pěšky na vrchol jen pár minut, ale ochránci přírody už před desítkami let zrušili turistickou značku a zakázali tam dojít. Dříve se dalo s vrcholu sejít na vedlejší Furkotské sedlo a dolů do Furkotské dolina. Ačkoliv existují tlaky na znovu zpřístupnění Furkotského štítu, zatím se musíme spokojit jen s Bystrou lávkou. Z ní sestoupíme rovnou do Furkotské doliny.
Furkotou dolů
Trase vede z velké části ve vysokohorském terénu. Vstup do Mlynické doliny nad Skokem a do Furkotské doliny nad Magistrálou je povolen pro pěší turisty každý rok jen v době od 15. června do 31. října.
Scházíme strmě po suti k Vyšnému a Nižnému Wahlenbergovu plesu. Geobotanik Göran Wahlenberg byl pro Vysoké Tatry velmi důležitý muž. Roku 1813 ho pověřila švédská Královské akademie věd, aby prozkoumal uherské pohoří. Porovnal laponskou vegetaci s karpatskou, změřil výšku mnoha štítů, nakreslil první mapu Vysokých Tater a napsal o tom knihu Flora Carpatorum Principalium (Karpatská flóra). Ve Švédsku ho považují nejen za vynikajícího botanika, ale také za zakladatele homeopatie a turistiky.
Na Tatranské magistrále končí žlutá značka a my přesedláme na červenou značku, která nás dovede nazpátek ke Štrbskému plesu. Celkový čas celé túry bez zastávek je necelých sedm hodin. Prakticky to znamená, že je to poctivý celodenní výlet.
Zajímavosti
- Přechod Bystré lávky je jednosměrný a podle pokynů Tatranského národního parku by se mělo chodit v popsaném směru.