Mlynickou a Furkotskou dolinou do nitra Vysokých Tater

Obě doliny vymlely ledovce, které v poslední době ledové stékaly od Furkotského štítu k Popradu. Zanechaly po sobě překrásná plesa včetně největšího a nejkrásnějšího Štrbského plesa. Právě zde túra začíná i končí.

Mlynicí nahoru

Mlynická dolina měří 6 kilometrů a stoupá do nadmořské výšky přes 2200 metrů. Celou  dolinou protéká Mlynický potok a podél něho prochází žlutá turistická značka.

Turistická trasa začíná na Štrbském Plese u železničního a autobusového nádraží. Projdeme mezi hotely, skrze skiareál se sjezdovkami a skokanskými můstky, jdeme širokou pohodlnou cestou skrz les, potom kosodřevinou a limbovými háji.

Z lesa vyjdeme pod vodopádem Skok. Jeho vody se řítí z 25 metrů vysokého skalního prahu. Až sem se dá dojít třeba v teniskách a krátkých kalhotách, ale dál už je třeba horská kvalitní obuv, oblečení do každého počasí a batoh. Vodopád obcházíme ho po hladkých kamenných plotnách, na závěr s pomocí kovového řetězu. Nad ním se znenadání objeví Pleso nad Skokom.

Odtud vidíme všechny dominanty Mlynické doliny. Na západě se vypíná masivní skalní hradba Solisko. Na východě ještě masivnější Satan a Baštový hřeben. Dolinu nahoře uzavírají Štrbský štít a Hrubý vrch. Furkotský štít zatím není vidět.

Následuje další výšvih a stojíme u Kozích ples. Nižné se blýská u cesty a Vyšné je schované v dolině vpravo nad nimi. Vystoupáme přes další morénu k Capiemu plesu. Mimochodem koza je kamzík a cap je starý kamzičí samec. Kamzíků žije v Mlynické dolině velké množství.

Capie pleso je největší pleso celé Mlynické doliny, ale nemá přítok ani odtok. Proto v něm hladina značně kolísá a tím pádem se mění i jeho rozloha a tvar.

Nad Capím plesem mimo turistickou značku se ukrývá Okrúhle pleso. Kvůli své nadmořské výšce bývá dlouhé měsíce ukryté pod ledem a v některých letech vůbec nerozmrzne.

Bystré sedlo nebo Bystrá lávka?

Strmě stoupáme a na závěr lezeme po řetězech pod Bystré sedlo. Značená stezka nás nakonec vyvede na Bystrou lávku trochu vedle sedla mezi Bystrými věžičkami a Bystrými hrby, protože původní trasa byla před lety přeložena kvůli značné erozi. Z Bystrého sedla (dříve se jmenovalo Lorenzovo) jsou nádherné výhledy na Štrbský štít, Baštový hřeben, Solisko, Kriváň a také Capie a Wahlenbergovo pleso.

Bystrá lávka prolamuje Soliskový hřeben nedaleko Furkotského štítu. Po hřebeni je pěšky na vrchol jen pár minut, ale ochránci přírody už před desítkami let zrušili turistickou značku a zakázali tam dojít. Dříve se dalo s vrcholu sejít na vedlejší Furkotské sedlo a dolů do Furkotské dolina. Ačkoliv existují tlaky na znovu zpřístupnění Furkotského štítu, zatím se musíme spokojit jen s Bystrou lávkou. Z ní sestoupíme rovnou do Furkotské doliny.

Furkotou dolů

Scházíme strmě po suti k Vyšnému a Nižnému Wahlenbergovu plesu. Geobotanik Göran Wahlenberg byl pro Vysoké Tatry velmi důležitý muž. Roku 1813 ho pověřila švédská Královské akademie věd, aby prozkoumal uherské pohoří. Porovnal laponskou vegetaci s karpatskou, změřil výšku mnoha štítů, nakreslil první mapu Vysokých Tater a napsal o tom knihu Flora Carpatorum Principalium (Karpatská flóra). Ve Švédsku ho považují nejen za vynikajícího botanika, ale také za zakladatele homeopatie a turistiky.

Na Tatranské magistrále končí žlutá značka a my přesedláme na červenou značku, která nás dovede nazpátek ke Štrbskému plesu. Celkový čas celé túry bez zastávek je necelých sedm hodin. Prakticky to znamená, že je to poctivý celodenní výlet.

• Přechod Bystré lávky je jednosměrný a podle pokynů Tatranského národního parku by se mělo chodit v popsaném směru.