Modranka karpatská
23.5.
2006
Slizniak karpatský
Modranka karpatská určitě patří k nejpestřeji zbarveným bezobratlým živočichů, které můžeme v Tatrách spatřit. Splést si modranku s jiným plžem určitě nemůžete - jiného tak zářivě barevného slimáka byste těžko hledali.
Vzhled a rozmnožování
Výrazná barva, která modrance (slovensky slizniak karpatský, vědecky Bielzia coerulans) dala rodové jméno, dosahuje modrého, modrozeleného nebo i modrofialového odstínu. Oči jsou umístěny na vrcholu druhého páru zatažitelných tykadel (proto patří do řádu stopkookých, stejně jako např. hlemýžď zahradní). Zavalité tělo je dlouhé 12-16 cm. Ulita stejně jako u dalších lesních "slimáků" chybí.
Mimochodem, víte jak se liší slimáci a plzáci? Základním rozlišovacím znakem je umístěním dýchacího otvoru - slimáci jej mají na zadní části štítu, plzáci vpředu. Modranka karpatská je hermafrodit, rozmnožuje se od května do října.
Rozšíření
Obývá především slovenské, ukrajinské či rumunské hory, na několika místech se však vyskytuje i v České republice (Beskydy, Bílé Karpaty). V horách vystupuje i nad hranici lesa (v polských Tatrách byl zaznamenán např. ve výšce 1900 m n.m.).
%%full%%
Jak napovídá druhové jméno, je tento živočich doma v Karpatech, dokonce je karpatským endemitem a v jiných Evropských pohořích tedy nežije. Ovšem s malou výjimkou - západní hranice rozšíření probíhá až přes Králický Sněžník, který už leží v hercynské (sudetské) horské soustavě.
Biotop a ekologie
Životním prostorem tohoto zajímavého druhu jsou zachovalé horské lesní porosty. Modranka patří mezi dendrofilně žijící druhy, což znamená, že upřednostňuje prostředí se zapojeným stromovým patrem, tvořeným původními dřevinami. Znečištěnému a člověkem jinak narušenému prostředí (např. silně antropicky pozměněné lesy) se tento druh vyhýbá, proto ho můžeme považovat za citlivý indikátor kvality prostředí.
Kromě požadavků na přirozené druhové složení porostů je to druh náročný také na vlhkost biotopu. Za suchého slunného počasí se přes den ukrývá pod pařezy, v trouchu padlých stromů nebo v opadance, aktivní je spíše v noci. Za vlhka však vyráží za potravou (rostlinným opadem) i ve dne, a tehdy je možné obdivovat barevnost tohoto tvora. Vzhledem k jeho vyhraněným nárokům je druh považovaný za potenciálně zranitelný.
