Myšivka horská
24.1.
2005
Myšovka horská
Pokud jste častými návštěvníky vyšších poloh, možná jste se už setkali i s tímto typicky horským savcem. Myšivka horská je rozšířena pouze v horských oblastech. Vzhledem k takto omezenému výskytu je vzácným druhem.
Jak ji poznáme
Na první pohled je myšivka horská (Sicista betulina) nápadná tmavým pruhem na okrově zbarveném hřbetě a dlouhým ocasem, téměř o polovinu přesahujícím délku těla. Splést si ji s jiným hlodavcem můžeme jen těžko. Nejpodobnější příbuznou je myšivka stepní, ta však obývá zcela jiné prostředí (teplé nížinné stepi) a nejblíže bychom ji mohli zastihnout v Maďarsku.
Podobný proužek na hřbetě má i myšice temnopásá, avšak začíná jí až na temeni hlavy. Kromě toho je myšice větší, má relativně kratší ocas než myšivka a vystupuje maximálně do výšek kolem 800 m nad mořem. Myšivka horská naproti tomu obývá vyšší polohy, přibližně od 500 až do 2100 m n. m. a vystupuje tak až nad hranici lesa.
Kde ji potkáme
Myšivka horská je na Slovensku o něco hojnější než v Česku. Kromě Tater, Nízkých Tater či obou Fater žije i v dalších slovenských pohořích (Oravské a Slovenské Beskydy, Slovenské rudohorie…). Ilustrační fotografie byla například pořízena na hřebeni Belianských Tater.
Na Moravě obývá tento hlodavec Jeseníky, Králický Sněžník, Rychlebské hory i Beskydy. V Čechách je však vzácná, žije pouze v Novohradských horách a na Šumavě. Přestože upřednostňuje vlhčí stanoviště, můžeme myšivku spatřit ve značně různorodém prostředí - od lesa přes kosodřevinu až po alpinské louky. Je to tvor aktivní hlavně v noci, přesto ji můžeme při troše štěstí a opatrnosti uvidět i za dne.
Myšivka není myš
Myšivka horská se dožívá nejvýše tří let. Živí se semeny a plody, příležitostně nepohrdne ani různým hmyzem. Přes léto si splétá při zemi nebo v dutinách pařezů kulovité hnízdo z rostlinného materiálu (např. trávy a mechu). V něm odchovává jednou za sezonu 2-7 mláďat. Na zimu se pak ukládá k zimnímu spánku v podzemní noře. Podobný stav (hibernace) je někdy pozorován i v létě při nepříznivém počasí.
%%full%%
Zoologové řadí myšivky zpravidla do samostatné čeledi myšivkovitých, někdy jsou však zahrnovány mezi tarbíkovité. Ostatně i naše druhá fotografie dokumentuje, že podobně jako u tarbíků, zadní končetiny myšivky jsou mohutněji vyvinuté než přední. Ať tak či tak, myšivka horská není obyčejná myš, takže setkání s ní může být určitě příjemným zážitkem.
Zajímavosti
- Myšivka horská je považována za pozůstatek fauny z doby ledové (glaciální relikt). Jde o vzácného savce žijícího většinou ve vyšších polohách. V ČR i v celé Evropě je chráněná jako silně ohrožený druh Bernskou úmluvou.
