Nová kniha o Edmundu Térym

Začátek sezóny ozdobila jedna knižní novinka z Vydavatelství I&B. Týká se dějin dobývání tatranských štítů, u kterého nechyběl ani Edmund Viliam Téry.

Téry nechyběl u ničeho podstatného

MUDr. Edmund Viliam Téry (* 4.7.1856 – † 11.9.1917) se vypracoval z lékaře chudých v Banské Štiavnici až na ministerského poradce pro zdravotnictví v Budapešti. Byl osobním lékařem Filipa Coburga a zároveň i "domácím lékařem" celého Sitnianského panství. Zabýval se i výzkumem neštovic a zarděnek v hornických rodinách. Autor publikace Ivan Bohuš se ovšem zaměřil na Téryho jako na turistu, horolezce a mimořádně aktivního funkcionáře dvou turistických spolků (Uherského karpatského a Maďarského turistického). Edmund Téry se zapsal do dějin „dobývání“ tatranských štítů zejména prvovýstupy na Prostredný hrot (2441 m) v roce 1876 a na Pyšný štít (2621 m) o rok později. V dalších letech vystoupil i na Lomnický štít a široký sutinový žlab ze Sedielka pod Lomnickým štítem do Malé Studené doliny se dnes nazývá „Téryho kuloár“. Jeho zásluhou nevznikla jen Téryho chata (od 21.8.1899), postavená právě v Malé Studené dolině, ale i dvě chaty v Pilišských vrších severně od Budapešti. Už méně známá je jeho iniciativa při hledání místa meteorologické observatoře na některém tatranském štítu.

Aktivní i mimo Tatry

Kromě aktivity ve Štiavnických vrších, kde členové Sitnianskeho oddílu Uherského karpatského, později Maďarského turistického spolku pod Téryho vedením vyznačkovali asi 100 km turistických trás, se Edmund Téry zasloužil o obnovu filagorie, dnešní vyhlídkové věže na Sitně (1009 m).

Zařaďte za Zamkovského a Rainera

Knižka tématicky navazuje na publikace Štefan Zamkovský a Vysoké Tatry (2011) a J. G. Rainer a Vysoké Tatry (2012), ktoré také vyšly ve Vydavatelství I&B. Publikace je bohatě ilustrovaná.

Zdroj:

Vydavaťelstvo I&B